ASTROFOTOGRAFIE Zimní pozorování na Šerlichu
|
Zasněžené parkoviště lemované stromy na Šerlichu v Orlických horách a nad ním jižní zimní obloha. Fotografováno Canonem EOS 20D, EF-S 10-22mm nastavený někde okolo 12mm, f/5, expozice 4 minuty na 800ASA z poháněné montáže EQ6. Scéna byla doblesknuto z jiného místa z ruky pomocí systémového blesku Speedlight 550 EX. Snímek jsem pořídil, když jsme koncem roku vyjeli s Milošem Hrochem na parkoviště na Šerlich, protože v tom inverzním "mlíku" tady dole na hradecku nemělo smysl cokoli podnikat. Noc to byla ale totálně prokletá. Do 22 hodin likvidovaly oblohu svítící sjezdovky. Po zhasnutí ukázal SQM-L v průměu 21.18 MSA. Po sestavení a vytemperování dobsona přišla první rána - seeing. Ten byl po většinu doby tak příšerný, že nešel rozlišit ani Trapéz v M42. To jsem snad ještě v životě neviděl. Obraz M42-ky tak plaval (každá část jiným směrem) že nemělo cenu cokoli pozorovat. Vždy když zavanul slabý vánek, celé se to rozvlnilo. Zřejmě vítr přes hřeben hor z Polska přefukoval vzduch z inverzní oblasti s jinou teplotou a míchalo se to. Tak jsem raději šel stavět fotosestavu, že si vyfotím při ohnisku 308mm Borgem "čarodejnici". Když jsem to celé sestavil, a šel zapnout napájení kamery, vypadl mi kablík od zdroje z ruky, a pinem s -18V spadnul nejspíš přímo na +12V pól aku, zasmrdělo to, a bylo po zdroji. Tak jsem to zase sbalil, a rozhodl se že si vyfotím zasněžený les a celou tu nádheru s Orionem a mléčnou dráhou nad tím, širokoúhle, zrcadlovkou. No, v -8 stupních zase akumulátor vydržel tak 1-2 snímky. A moji modifikovanou DSLR s napájením z 12V měl půjčenou Miloš a fotil s ní koňskou hlavu. Aby tomu nebylo málo, tak na místo, kde jsme pozorovali, přijelo auto s bandou, která se tam začala strojit, svítit bílými čelovkami, fotit se vzájemně (s bleskem samozřejmě), a pak se vydala nocovat pod širákem někam na hřebeny. K tomu ještě totálně zmrzlý displej na Intelliscope navigátoru, takže hledání ručně jen s red-dotem když se navigátor musel dát čas od času rozmrznout do auta, zrovna tak okuláry, které postupně vymrzly tak, že po chvilce koukání se vždy omlžily. Seeing se pak trochu zlepšil, alespoň 19mm panoptik a občas i 13mm nagler šly (sotva) použít. Obloha k jedné hodině ztmavla až na nějakých 21.3 MSA. I přes všechny zimní nástrahy jsme viděli pár hezkých objektů. Kromě notoricky známých jsem poprvé opravdu jasně viděl koňskou hlavu, prakticky na první pohled když se dostala do pole. Jako jednoznačný hodně tmavý výběžek promítající se na pozadí mlhoviny, i když jsem čekal jednoznačnější tvar a vyšší kontrast ve 400-ce. Roseta v Nagleru 26mm skoro celá v zorném poli, krásný tmavý střed s hvězdokupou lemovaný prstencem protkaným tmavými záhyby, nádhera, kroužit dalekohledem kolem středu. Kalifornie - nejjasnější část mlhoviny celkem bez problémů identifikovatelná, protáhlé mlhavé cosi okolo šlo obtížně vystopovat minimálně přes 2 zorná pole Naglera 26mm na ohnisku 2m. IC443 v Blížencích - v 26mm Nagleru téměř celé zorné pole vyplněné mlhavými fragmenty či vlákénky, i ve 400-ce dost na hraně, spíš bočním pohledem. Blízkou Eta Geminorum je třeba "uklidit" mimo zorné pole. Mnohem jasnější a krásně viditelná je NGC2175. NGC 2359 - Thor's helmet, přilba. Narazil jsem na ni při zametání ve velkém psu, a na první pohled mě praštila do očí i bez filtru. Po našroubování UHC krásně vylezla struktura oblouků vláken. NGC2437 - otevřená hvězdokupa s planetární mlhovinou NGC2438 v Lodní zádi. Nádherný pohled v panoptiku 19mm i Nagleru 26mm, jak s filtrem tak bez něj. Planetárka má asi 1' v průměru, krásný prstýnek, a promítá se do ní hvězda z hvězdokupy. Hickson 44 ve Lvu - krásná skupinka čtyř galaxií. Potom klasika - trio ve Lvu, krásné, hlavně NGC3628 z boku. Ale prostě i na horách byla ta obloha tím směrem dost světlá (města v rovinách jak na polské tak na české straně nadělají své) Na ty galaxie by to chtělo prostě ještě větší tmu. Zajímavý jev - M101 byla trochu utopená ve světlech z Polské strany, takže vypadala jako celkem nezajímavý flek a spirální ramena ne a ne kloudně vylézt. Náhodou jsem tam strčil UHC filtr, a najednou spirály vylezly. Galaxie byla sice celkově slabší ale ztmavla i obloha a zřejmě díky emisním oblastem v ramenech se tato zviditelnila. Nechtělo se mi tomu věřit, ale Miloš to viděl stejně. Po jedné jsme to museli zabalit a vydat se na cestu domů. Pěkně vymrzlí. V posteli jsem skončil kolem třetí. Údaje o snímku:
(c)1999-2012 Martin Myslivec |