Zatmění Měsíce 21.1.2019

Zatmění jsem pozoroval z terasy a zárověň snímal z hvězdárničky v Bělči nad Orlicí. Na 300-ku Newtona jsem za ES-HR komakorektor umístil kameru ZWO ASI 071 MC Pro (co jsem obstarával kolegovi, ale ještě mu ji nedal) Takže je to zároveň její první světlo.

Snímat jsem začal ve 4:26 SEČ ještě v polostínové fázi. Cílem bylo zachytit postup stínu po disku, tak, aby bylo v plném stínu něco vidět, ale zbytek kotouče nebyl přepálený. To, co je pro lidské oko bezproblémová záležitost, je ale pro kameru velká potíž. Se 14-bitovým A/D převodníkem je to sice možné, ale docela na hraně, navíc je problém s rozptylem světla z jasně osvětlené části disku. Na obrázku níže je ukázka, jak vypadá silně nelineárně stretchnutý jeden snímek z částečné fáze, nasnímaný tak, aby nejsvětlejší části obrazu ještě nebyly přepálené. Tedy nejdná se o HDR kombinaci dvou či více snímku. Tohle ta kamera opravdu zachytila na jednom snímku:

Je vidět, že ale takovým přemapováním celého rozsahu jasů do 8 bitů nutně utrpí kontrast všech útvarů. Tomu se dá pomoci následnou lokální ekvalizací histogramu, a nějakými dalšími kroky na doladění, kontrast, saturace a vyvážení barev, takže vypadne celkem koukatelný (byť pro někoho už možná trochu nepřirozený) obrázek, který alespoň přibližuje, jak to je vidět ve velkém dalekohledu. Byť do reálného pohledu do okuláru to má hodně daleko, ten je ještě lepší. Monitor prostě nedokáže podat ten zářící nezastíněný kus disku měsíce a zároveň přechod na ty partie ve stínu. Ve skutečnosti je přechod penumbra/umbra ještě ostřejší, zde je mírně mázlý, protože pro zlepšení poměru signálu k šumu ve slabých částech bylo seskládáno více snímků ze sekvence. Výsledkem je snímek nahoře, na začátku této stránky.

Po úspěchu se single snímkem mě napadlo, že ta šílená věc, kterou jsem plánoval udělat a podřídil tomu už snímání, možná opravdu klapne. Chtěl jsem udělat to, co žádný z online přenosů neukazoval, video postupu stínu po disku, ale se zobrazenými oběma polovinami, bez přepálené té jasné, nebo neviditelné té slabé.
          Proto jsem už v době snímání polostínové a částečné fáze udržoval expoziční čas nebo zisk kamery tak, aby nejjasnější partie obrazu byly akorát na hranici přepalu (hezky ručně, protože automatické řízení expozice v SharpCapu to nezvládalo). Jak totiž postupuje polostín, tak postupně tmavne i ten nejjasnější konec ještě nezastíněného disku, a okrádal bych se o dynamiku, a to velmi. Tak jsem to holt odseděl až do úplné fáze za monitorem u SharpCapu a šteloval kameru podle histogramu. To byla ale jen polovina práce. Zpracovat sekvenci zhruba shodných snímků v zásadě problém není (zastabilizováno - vycentrováno a debayering proveden v PIPP, operace s jednotlivými snímky v PixInsight pomoci zmíněných operací křivky, lokální ekvalizace, saturace, atd.. a nástrojů image a process conatiner). Zde ale ty snímky ze začátku a konce sekvence byly velmi odlišné. Nejhorší tak bylo najít takové operace, které moc nepoškodí obraz ve fázi, kdy je to jen polostínové zatmění, a zároveň hezky ukážou stín, a to až skoro do úplného zatmění.           Nakonec se to nějak podařilo. Ale nepodařilo se mi vyřešit jeden problém kamery ASI071 (ostatní barevné OSC kamery na tom budou asi podobně). Pokud udělám vyvážení bílé při nějakém nastaveném zisku, a pak ho změním, vyvážení barev se rozhodí. To je ohromný průšvih při takovémhle snímání, kdy hrabu do času i zisku zároveň. A na výsledném videu je to vidět. Zatímco na začátku je ten polostín pěkně cihlově červený, ke konci částečné fáze začal ulétávat do fialova. Opravil jsem to, jak to šlo, ale dokonalé to není. Zde je tedy výše uvedeným postupem vytvořený videozáznam:

Jeho druhá polovina pak zachycuje úplné zatmění. Pro jeho záznam jsem nastavil vyšší zisk, abych mohl mít expozice do zhruba desetiny sekundy, aby se eliminovalo to šílené vlnění obrazu nízko nad obzorem. Ale jelikož v tom okamžiku na měsíci už nebyl jediný bílý útvar, na kterém by šlo vylaborovat barevné vyvážení (které se bohužel po razantní změně zisku totálně změnilo), musel jsem tu červenou nastavit odhadem a možná jsem to maliko přehnal. Pak jsem to nechal svému osudu a šel se dívat vizuálně.

V průběhu zatmění došlo k dopadu meteoroidu na povrch Měsíce s pozorovatelným zábeleskem v místě dopadu. Bohuže se odehrál přesně v okamžiku, kdy jsem přestavoval expoziční čas kamery, a video tedy neukládal. Murphyho zákony fungují opravdu dokonale.

Konec záznamu už velmi rušily nízké mraky a mlha, která se k ránu vyvalila od Orlice a vítr ji přifoukával sem. Na obraze je to naprosto jasně vidět. Celkově to bylo velmi povedné zatmění, nebýt těch mraků na konci, a také jedno z těch hodně tmavých. Na závěr přikládám ještě další dva obrázky, polostínové a úplné zatmění, oba na klik ve vysokém rozlišení.