Zeta Ori region

Údaje o snímku:
Optika: N400/1600, Riccardi 3" Wynne
Kamera: CMOS C3-61000
Filtry: Baader 6nm Ha, R,G,B
Montáž: montáž vlastní konstrukce
Pointace: G1-1400, OAG
Datum a čas: od 27.11.2022 do 23.1.2023
Expozice: 28x5min. R, 38x5min. G, 36x5min. B, 35x10min. Ha
Místo: Běleč nad Orlicí - hvězdárna

Letošní zimu jsem se rozhodl, že přefotím jeden značně profláknutý objekt - Koňskou hlavu v Orionu. Můj poslední pokus je skoro 10 let starý, mrňavým 185mm newtonem, a zaslouží si to odvetu pomocí kapku většího průměru a moderní CMOS kamery. Začal jsem tedy nejprve snímkem přes H-alfa filtr (ten je níže). Padlo na něj 35x10minut (5h 50min) a podařilo se je nafotit hned ve dvou po sobě následujících nocích 20.-22.11. 2022. Po složení dat se ukázalo, že množství je dostatečné a posun v detailech oproti 10 let staré sestavě je opravdu obrovský. Poté nastal čas pokračovat ve snímání přes R,G a B filtry, aby se do snímku dostaly kromě emisních mlhovin i ty prachové, a aby hěvzdy získaly své pravé barvy. Snímání se podařilo v období od 27.11.2022 do 23.1.2023, v celkem pěti použitelných nocích.

Po prohlédnutí dat jsem začal tušit, že zpracování bude jeden velký průšvih. Na H-alfu jsem totiž vychytal naprosto excelentní seeing, zatimco RGB bylo posbíráno na 5x, v nocích se seeingem podstatně horším. Naštěstí PixInsight disponuje poměrně mocnými nástroji, kterými se to dá vybojovat, když se to umí a člověk ví, co který modul dělá. Nejdřív jsem tedy normálně zpracoval H-alfu, po kalibraci a složení následovala delinearizace pomocí maskedStretch, pak nějaké křivky a lokální ekvalizace histogramu. To bylo vlastně vše. V půlce zpracování, ještě v lineárním stavu před maskedStretch, jsem udělal odbočku a rozseparoval snímek na hvězdy a mlhovinu (zde na neuronce založený modul StarXterminator válcuje svého předchůdce StarNet na plné čáře, rozdělení na hvězdy a zbytek je u tohoto snímku naprosto bezchybné).

RGB data jsem také zpracoval normálně, jak jsem zvyklý. Tedy po preprocesingu a složení následovala barevná kalibrace a neutralizace pozadí, pak DBE, opět odbočka na vyrobení rozseparované kopie (snímek s mlhovinami a hvězdami). Zde je parádní jedna věc - v téhle fázi se dají téměř dokonale vyretušovat případné reflexy (od filtrů, korektoru). Nehrozí nějaké vymazání nebo naklonování hvězd navíc. Pak jsem to RGB s hvězdami dál zpracovával (masked stretch, křivky, lokální ekvalizace, staurace), až se mi líbily mlhoviny (i když hvězdy stály za prd, moc se rozlezly). Do R kanálu snímku mlhovin jsem v průběhu zpracování přimíchal H-alfu (v poměru okolo1:1, tu bez hvězd, ale zpracovanou stejně jako tu s hvězdami). To proto, aby se objevily struktury mlhoviny, které v samotném RGB nejsou moc vidět.

Když jsem byl spokojený, tak jsem naprosto stejný postup (ikony procesů jsem si vytahal z HistoryExploreru) aplikoval na lineární RGB snímek bez hvězd.

No, a nakonec jsem mixnul v poměru 1:1 vyseparované snímky hvězd z H-alfa a z RGB snímku, stretchnul je taktéž, ale ne tak agresivně ve stínech, aby nevylezlo moc to halo, které vylézalo při zpracování mlhovin. No, a nakonec jsem oba snímky zase sečetl. Před tím sečtením to ještě byla trochu laborace metodou pokus-omyl. Vlastní stretchnutí snímku samotných hvězd jsem zkoušel na víckrát, než to bylo po sečtení úplně ono.

Za normálního stavu by asi tahle zběsilost s dělením snímku na hvězdy a mlhoviny potřeba nebyla (používám ji výhradně na úzkopásmo - SHO), ale když je RGB foceno za podstatně horšího seeingu a zákalů, než H-alfa, tak se to hodí - zpracovat hvězdy selektivně a nenechat je moc rozlézt. Úplně dokonalé to ještě není, ale lepší to už asi fakt nebude. Uvědomme si, že se motám rozlišením někde okolo 0.5"/pixel.

Zajímavá poznámka na konec: Teď jsem si uvědomil, že při celém zpracování nebyla použita ani jedna maska. Když se zpracovává zvlášť obraz bez hvězd, najednou to není nějak potřeba :-)

Ve snímku v plném rozlišení si všimněte červených filamentů a flíčků (Herbig-Haro objekty) v reflexní modré mlhovině NGC 2023.

Níže pak ještě přidávám počáteční snímek přes H-alfa filtr. V monochromatickém provedení jsou detaily v mlhovině pro oko daleko lépe viditelné, než v červené.

A nakonec, pro porovnání a aby nezmizel v propadlišti dějin, můj předchozí snímek, pořízený 185mm Newtonem, starý skoro 10 let. Po rozkliknutí na plné rozlišení můžete porovnat se stávajícím.

Údaje o snímku:

Optika: N185/610mm
Kamera: G2-8300
Filtry: Astronomik RGB + 12nm H-alfa
Montáž: Montáž vlastní konstrukce
Pointace: QHY5, Borg 77ED
Datum a čas: 13.11., 2. 3. 23. 24. 27. a 28.12.2013, různě dle počasí
Expozice: 17x10min. R, 22x10min. G, 24x10min B, 42x10min. H-alfa
Místo: Běleč nad Orlicí - hvězdárna

 



Tento web popisuje moje současné aktivity v obalsti astronomie. Starý web s informacemi a snímky do roku 2012 naleznete na foto.astronomy.cz