Lipno 2009

Na plánované astroakci na Šumavě, na chatě na Lipně u kolegy Honzy Eliáška jsem se zaměřil na fotografování toho, co u nás na Hradecku fotit kvůli mizerné obloze nemůžu. Zase jsem po dlouhé době zahodil všechny filtry a nahradil je dobrou oblohou a celonočním exponováním, které vždy trvalo kolem 6 hodin. První pondělní noc začala fotografováním mraků nad vodní nádrží s bleskem. Tedy rozumněj s přírodním bleskem ;-) Nápad vznikl při návratu z hospody, kdy jsme si všimli krásné blýskavice nad kopci Šumavy. Nelenili jsme tedy, a vytáhli nádobíčko na břeh jezera.

V době začátku focení byla bouře docela daleko, takřka bez hřmění. Měl jsem sice takové myšlenky o blesku CG+, který dokáže udeřit i daleko od bouře, ale říkal jsem si, že na břehu za našimi zády je tolik vysokých stromů, že by to byl pech, kdyby si vybral zrovna nás. Během nějakých dvaceti minut se však situace změnila, a vytvořila se aktivní buňka i skoro nad námi. Přiznám se, že tak rychle sbaleno jsem ještě neměl, a všichni tři jsme upalovali honem rychle od jezera do chaty, se stativem s foťákem přes rameno jako s hromosvodem.

Druhá noc již byla jasná, byť trochu se zákalem a zbytky oblačnosti (mraky byly proti obloze tmavé). SQM-L ukazoval mimo mléčnou dráhu (namířen na Polárku) okolo 21.4 MSA. Čekal jsem tmavší, ale v létě to asi tak dobře nejde. Obloha je dost bohatá na hvězdy a mléčná dráha zasahuje do zorného úhlu SQM prakticky vždy. Zamířil jsem tedy dalekohled N185 f/3.8 na temnou mlhovinu Barnard 150 a exponoval kamerou QHY8 od soumraku až do svítání, celkem 24 čtvrthodinových expozic, tedy 6 hodin. Po vyspání jsem někdy kolem poledne stvořil první snímek z této akce:

Další noc byla již naprosto bez oblačnosti, i průzračnost stoupla. O to víc mne zarazil údaj z SQM, kdy jsem naměřil ve stejném místě 21.33-21.35 MSA. Evidentně jde o vliv menší extinkce a jasněji zářících hvězd. Mléčná dráha byla schopná vrhat stín ruky na hvězdnou mapu, to bylo jednoznačné, zrovna tak jako třeba jev, že pod smrkem, kam nedopadalo světlo hvězd, byla větší tma. Dalekohled jsem tentokrát namířil na reflexní mlhovinu vdB 152, kde hvězda nasvěcuje výběžek prachového a molekulárního mračna, jakých je v Cepheu hodně:

Konfigurace (přístroj, expoziční čas) byla stejná jako minulou noc. Poslední noc vypadala nejnadějněji, slibovala to sytě modrá vyfoukaná obloha a zezačátku to tak i vypadalo. Hvězdy svítily ještě více než předchozí noci a byly jasné i nízko u obzoru. SQM tvrdošíjně ukazoval v okolí polárky pouze okolo 21.3 MSA a přesto obloha byla nejlepší ze všech tří nocí. Začal jsem fotit poslední objekt naší akce (předpověď na další den tomu nasvědčovala). Jedná se o van den Berg 141 - Ghost nebula. Je to ta mlhovina, jejíž tvar v jednom místě připomíná postavičky - duchy, se zvednutýma rukama. Právě tahle mlhovina z těch temných mne již kdysi před lety uchvátila, a řekl jsem si, že to také musím někdy zkusit až na to budu mít dost zkušeností, vybavení a podmínky. Navnaděn výsledky z předchozích dvou nocí, dal jsem se do toho. S vědomím, že to nebude žádná sranda, protože ta mlhovina je dost malá, a hlavně podstatně slabší než ty předchozí dvě temné mlhoviny co jsem fotil. Pro hrála noc s vynikající průzračností a seeingem, což ale bohužel vydrželo jen tak tři hodiny exponování. Pak pominulo slabé proudění od vyhřátého lipenského jezera, které udržovalo po předchozí dvě noci okolí naší chaty mlhy prosté, a z okolních luk a lesů se přivalila přízemní mlha. Vzhledem k absenci světelného znečištění sice nezvedla jas pozadí, ale zredukovala užitečný signál skoro na polovinu. To se projevilo i na SQM, který v tento okamžik začal ukazovat hodnoty okolo 21.5, později až 21.6 MSA. Přesto jsem pokračoval se snímáním až do rána (s myšlenkou že lepší něco než nic). Holt nemůže být každou noc posvícení, navíc by to chtělo dalekohled s ohniskem tak 1200-1500mm, f/4. Ale budiž, má to něco do sebe i takhle:

Celkově hodnotím akci jako velmi vydařenou, počítal jsem se čtyřmi nocemi, vyšly tři. Odškrtl jsem si z "wishlistu" (jak trefně nazval Honza moji v deskách založenou přípravu na focení) tři obtížné objekty. Provětral i 400-ku. Sice šlo spíš o takové rekreační pozorování profláknutých objektů, protože byli přítomní lidé, kteří se takovým dalekohledem ještě nikdy nedívali, a tak bylo co ukazovat. Nevýhodu místa je omezený obzor (stromy na pozemku, les, budova) takže jsme přišli o nejkrásnější jižní části mléčné dráhy. Na druhou stranu umístění dalekohledů na oploceném pozemku umožnilo využít veškerý komfort chaty, mít neustále sestavenou techniku a nerozebírat každé ráno, a pozorovat a fotit současně. Ve dne koupání, opékání buřtů, konzultace astrotechniky, ukázky zpracování snímků a pokec o všem možném, prostě akce ve třech lidech jak má být. Trošku kontroverzní je vliv nádrže Lipno (pozemek leží tak 50m od břehu). Honzou jsem byl poučen, že na konci léta, kdy je voda teplá, brání teplo z ní vzniku mlhy v blízkém okolí, hlavně pokud jde proudění od jezera, od západu. To skutečně fungovalo, až do čtvrteční noci, kdy nastalo bezvětří a následně slabý východní vítr, který přivál přízemní mlhu z luk a lesů od východu. Zde by pomohla jen vyšší nadmořská výška. V pozdním podzimu je již místo špatně použitelné, voda vychladne a je naopak spíše zdrojem mlh. Místo se nachází zde.

Na závěr ještě pár obrázků z akce:


TMB APO 130/780 a N185/610 vlastní výroby


Honza se svým TMB na Losmandy G11


Já s mým N185/610 na EQ6


Miloš s Pentaxem 75SHDF na CG5


Můj UL dobson 400mm

 



Nový web je prozatím ve výstavbě, původní web naleznete na foto.astronomy.cz