ASTROFOTOGRAFIE

Zpět :: Domů

Obsah

Úvod

Začínáme s astrofotografií  

Vybavení  

Fotografování

Postupy zpracování

Galerie fotografií

Moje vybavení

O autorovi

Aktualizace a novinky

Odkazy

Kniha návštěv

Hledání

Autopointer z WEBkamery

Do jeho stavby jsem se pustil z důvodu velké pracnosti manuální pointace na mé levné montáži od GS Optical. Kvalitní OAG již mám, komakorektor také, tak proč si kazit snímky chybnou pointací. Navíc, při manuální pointaci lze využít z celého rozsahu možných poloh mimoosého hledáčku stěží 120°, kdežto při použití kamery je to plných 360° (kameře narozdíl ode mne nevadí, že je vzhůru nohama). Vzhledem k tomu, že vlastním notebook, bylo rozhodnuto, že autopointer bude řešen jako program na PC, nikoli jako autonomní zařízení (byť mě tato myšlenka stále láká).

První, co mne napadlo, bylo samozřejmě najít nějaký již hotový program, který umí pointovat. Je jich na WEBu k nalezení poměrně dost, ale žádný mne příliš nepřesvědčil (časté padání, nevhodné rozhraní - obvykle na nějaký v USA běžný dalekohled se standardním rozhraním, program byl obvykle navíc spojený se software pro snímání CCD snímků, což nepotřebuji).

Pro mé účely potřebuji naopak stabilní program, který vydrží zaručeně pointovat velmi dlouho (několik hodin), s jednoduchým rozhraním, které bude podle polohy zvolené hvězdy zapínat/vypínat jemné pohyby dalekohledu (například po připojení místo pákového ovladače mojí elektroniky).

Následující řádky jsou ukázkou toho, jak je možné tento problém řešit. Kapitola je postupně doplňována podle toho, jak budu mít čas psát dokumentaci k celému řešení.

V současné době mají kromě mne tento autopointer minimálně další dva majitelé. Ukázky realizace jsou zde. Pokud máte k dispozici vhodný notebook, či můžete (např. v pozorovatelně) použít stolní PC (min. požadavky na něj viz níže.) je pořizovací cena včetně vhodné WEBkamery okolo 4000 Kč, při vlastní stavbě, při stavbě mnou na zakázku asi o 1000 Kč více (za práci). To je zhruba 5-10x méně než cena komerčního hotového autopointeru.

Popis hardware

WEBkamera: Je třeba co nejkvalitnější, s nízkým šumem a vysokou citlivostí, naopak na rozlišení příliš nezáleží. Vyhoví i černobílá, ovšem ochudíte se o možnost pořizovat s ní barevné snímky planet, což je druhá možnost jejího využití. Každopádně by měla mít CCD snímač, nikoli CMOS. Měla by fungovat od osvětlení 1 lux nebo méně. Vhodné rozhraní je USB, neboť paralelní port je dobré mít volný pro ovládání montáže. Kamera musí mít možnost manuálního nastavení doby expozice, počtu snímků za sekundu a zisku zesilovače. Pokud kamera má pouze automatické nastavení, tak se jí vyhýbejte. Je to zdroj problémů.

Asi nejvhodnější typy jsou Philips Vesta Pro nebo novější Philips ToUcam Pro, kterou mám já. Také nejnovější typy od Logitechu (QuickCam) by mohly být dobrou volbou pokud mají CCD čip.

Kameru je třeba vhodně upravit pro připojení k dalekohledu. Existují dvě možnosti. První z nich je vyrobení redukce, která se jedním koncem šroubuje místo objektivu kamery a na druhé straně má standardní průměr 1.25". Na většině kamer je jemný závit M12x0.5, takže k vyrobení adaptéru potřebujete pouze šikovného soustružníka. Druhou možností (tu jsem použil i já, viz. obrázek) je přestěhování celého plošného spoje vyjmutého z krabičky kamery do vlastní krabičky se správným zakončením. Při této příležitosti je vhodné odpojit nebo zabarvit či přelepit LED diodu signalizující běh kamery (pokud ji kamera má). Mnohdy totíž svítí tak, že v noci značně ruší, či dokonce světlo proniká na čip a trochu zvyšuje jas pozadí při nejvyšších citlivostech kamery.

Notebook: Procesor nejvíce zatěžující činností je přenos snímků z kamery do PC. Většina kamer má na krabici či v návodu udanou minimální konfiguraci, na které je schopná fungovat. Obvykle ale v nejnižším rozlišení, což může být trochu problém. Podle mne je takovým minimem, na kterém dokáže spolehlivě běžet systém Windows, ovladač kamery a můj program počítač s taktem okolo 200-300 MHz a pamětí minimálně 32MB (na něm to je odladěno a trochu zoptimalizováno) Je třeba velká výdrž akumulátorů při provozu mimo síť, nebo možnost připojení na 12V v autě.

Adaptér na paralelní port PC: Protože se ukázalo, že ovládat zapínání korekčních pohonů po přesně definovanou dobu pod operačním systémem Windows (jakýmkoli, W95 počínaje a XP konče) je nerealizovatelné (nízká přesnost časování - hlavně na pomalých počítačích), navrhl jsem adaptér s jednočipovým procesorem, který odměřuje doby zapínání pohonů nazávisle na vytížení PC přesně. Je ve formě krabičky, která se připojuje na LPT port. Zapínání pohonů se děje na čtyřech výstupech, které si můžete přiřadit ke směrům RA+/- a DE+/- libovolně. V programu to lze pak nadefinovat. V tomto řešení se jedná o připojování výstupů pomocí tranzistorů k zemi. Adaptér je napájen přímo z LPT portu, takže nejsou třeba žádné další kabely a zdroj. Schéma zapojení je zde.

Adaptér je realizován na malém plošném spoji přímo v konektoru na paralelní port. Mám vyrobeno několik dalších kusů plošných spojů, takže jsou k dispozici dalším případným zájemcům. Mohu zaslat přímo osazené, neboť se jedná zčásti o SMD součástky, které vyžadují při pájení jemné nástroje a speciální patici pro naprogramování procesoru v SMD provedení. Čtyři LED diody slouží ke kontrole funkce. Pokud LED svítí, je odpovídající výstup sepnut. Podle blikání LED lze tedy kontrolovat i četnost oprav chodu montáže. Adaptér je třeba připojit co nejblíže k PC, ideální je přímo na port. Kabel od adaptéru k montáži naopak může být velmi dlouhý, i několik desítek metrů.

Popis programu

Program je ve svém principu (nikoli však v provedení) velmi jednoduchý. Přes standardní ovladač kamery, instalovaný do systému Windows, přijímá snímky z kamery a vyhodnocuje polohu zvolené pointační hvězdy. Na základě její odchylky od počáteční polohy vystavuje výstupy adaptéru připojeného k paralelnímu portu, ke kterým jsou připojeny přes nějaké vhodné rozhraní či přímo (záleží na konstrukci) pohony pro jemné pohyby dalekohledu.

• Kvůli snížení citlivosti na chvění (seeing, vítr) a snížení šumu má program možnost zpracování snímaného obrazu formou průměrování více snímků a úpravu jasu a kontrastu snímku pomocí manipulace s černým a bílým bodem obrazu.

• Dále je nutno zadat 4 parametry vaší montáže. Jedná se o rychlost, jakou se při jemných pohybech v RA a v DE pohybuje hvězda po čipu CCD kamery respektive v obraze na monitoru (v počtu pixelů za sekundu). Dalšími dvěma parametry je doba, za kterou přejede pohon případnou vůli při změně směru pohybu. Doba se zadává v milisekundách

• Parametry objektivu (ohnisková vzdálenost v milimetrech) a kamery (velikost pixelů v mikrometrech) slouží k výpočtu celkové chyby pointace.

• Pro vlastní pointování je třeba zvolit toleranci v obou směrech (nedoporučuji 0 ale ani ne větší než 2 pixely, záleží na kvalitě montáže a ohniskové vzdálenosti se kterou fotografujete). Dalším parametrem je četnost oprav. Jedna až dvě sekundy jsou optimální hodnota, více již může způsobit nepřesnosti, hlavně na horších montážích. Při dobře ustavené montáži, která má však velkou vůli v DE, lze vypnout pointování v DE a dělat ho jednou za několik minut až desítek minut ručně, vychází to obvykle lépe než automaticky.

• Limit poklesu kontrastu snímku, při kterém pointer ignoruje hvězdu a nepointuje, se nastaví sám při odstartování pointace, podle jasu hvězdy a kvality obrazu. Lze ho však dodatečně upravit. Tato funkce má ten význam, že například umožňuje zakrýt dalekohled v průběhu fotografování (blíží se auto s rozsvícenými reflektory, je třeba si posvítit a něco zkontrolovat atd...) a po odkrytí pokračovat dále. Také krátkodobé schování hvězdy za mrak, drcnutí do dalekohledu, poryv větru a podobně pomůže tato funkce zvládnout.

• Možnost pořízení a odečítání temného snímku (dark frame), pro zlepšení kvality obrazu při slabé hvězdě a nastavených vyšších citliviostech kamery.

• Zobrazení aktuálního času a funkce stopek (pro měření doby expozice)

• Je také třeba nastavit přiřazení jednotlivých bitů výstupu ke směrům pohybů pohonů a zvolit, zda se pohon spíná do pohybu logickou 1 nebo 0 na výstupu. To záleží na tom, jakým způsobem je vyřešeno připojení pohonů montáže na port.

• Naposledy nastavené parametry se po vypnutí programu pamatují a použijí při příštím spuštění.

• Program by měl fungovat na libovolné verzi windows, WIN 95 počínaje a WIN XP konče, protože obsluha kamery i paralelního portu je napsána "poctivě", jediným legálním způsobem přes drivery (tedy žádné přístupy natvrdo na porty).

Způsob připojení pohonů či elektroniky montáže

Připojit lze každý dalekohled, který má rozhraní na autopointer takové, že se jemné pohyby v osách zapínají připojením vždy jednoho ze čtyř vstupů (RA+, RA-, DE+ a DE-) k zemi, Takovýto vstup mají například dalekohledy Meade řady LX (zásuvka na 6 pólový telefonní konektor). Připojení jednotlivých pinů je tam následující:

1 - nezapojen
2 - zem (GND)
3 - RA+
4 - DE-
5 - DE+
6 - RA-

Adaptér má výstupy řešeny jako otevřený kolektor (viz schéma). Maximální spínané napětí je 30V, max. proud 250mA. Každopádně si prostudujte dokumentaci ke svému dalekohledu, pokud má vstup na autopointer, jak je zapojen. Pokud si nevíte rady, oznamte mi typ dalekohledu, pokusím se tyto údaje zjistit. Nepřebírám na sebe žádnou odpovědnost za případné zničení elektroniky dalekohledu v případě chybného zapojení.

Další možností je připojení přes tlačítkový ovladač dalekohledu. Pokud lze ovladačem pointovat jemnými pohyby manuálně, stačí si vyvést od tlačítek vodiče ven z ovladače na vhodný konektor a na něj připojit výstupy z adaptéru. Ověřte si ovšem voltmetrem, že tlačítka spínají proti společné zemi, a ampérmetrem to, že proud nepřesahuje výše uvedený limit. Pokud tlačítka nespínají proti společné zemi, lze provést připojení podobně ovšem oddělené pomocí optočlenů. V případě nejasností u konkrétního dalekohledu mne kontaktujte.

Poslední možností je varianta, kdy pohony stavíte. V takovém případě ale jistě zvládnete jejich navrhnutí tak, aby šel adaptér připojit bez úprav.

Změny ve verzi 1.5 (29.3.2004)

• Je možno navolit jako port i sériový port COMx. Používá se pro účely přímého propojení s novou elektronikou EQ6, kterou konstruuji. V tomto případně není pointační adaptér na paralelní port nutný. Další informace zde budou po dohotovení zařízení.
• Program po odstartování pointace tlačítkem START zapisuje hodnoty odchylek do souboru, jehož název je vytvořen z data a času započetí pointace. Tento soubor lze později využít k vyhodnocení přesnosti pointace. Jednotlivé položky jsou odděleny středníkem, významy sloupců jsou takovéto: čas od počátku pointace v [s]; skutečný čas [hh:mm:ss.ss]; Odchylka RA ["]; Odchylka DE ["]; Odchylka RA [um]; Odchylka DE [um]. Pro správné údaje je třeba mít dobře zadanou ohniskovou vzdálenost pointeru a velikost pixelů kamery.
• Funkci zápisu do souboru lze s výhodou použít i pro zjištění průběhu periodické chyby. Stačí nepropojit montáž s PC, aby nemohla dělat opravy. Pointer tedy pouze sleduje hvězdu a do souboru vypisuje odchykly, vzniké periodickou chybu. K vykreslení průběhu per. chyby můžete použít váš oblíbený SW a data ze souboru do něj načíst.

Změny v nové verzi 1.6 (5.7.2004)

• Opravena chyba při zápisu odchylek do souboru. Záporné odchylky v úhlových vteřinách se zapisovaly jako kladné.
  

Tipy a triky pro snadné použití

• Instalace a spuštění programu: Obsah zip souboru rozbalte do libovolného adresáře. Pokud máte Windows 95,98, nebo Me, můžete program rovnou spustit (AutoGuider.exe). Při použití pod Windows NT, 2000 nebo XP musíte instalovat driver pro přístup na porty. Spustíte Install.exe, je třeba mít administrátorská přístupová práva. Je vhodné mít před spuštěním programu instalovaný driver na kameru a kameru připojenu. Pokud při prvním spuštění programu vyběhne okénko s chybovým hlášením: Error 0, Can't create video capture filter... nebyla nalezena kamera. Vyberte ji proto manuálně. Při příštích spuštěních by se již toto hlášení nemělo objevit. (Pokud nezměníte kameru, či nepřenesete program na jiné PC)

• Noční režim: Jak nastavit červený noční vzhled programu? Nejlépe pomocí nastavení vzhledu windows. Zadefinujte si ve vlastnostech obrazovky podobné barevné schéma. Má to tu výhodu, že se takto změní i okénka od ovladače kamery a také všechny ostatní programy budou mít podobný vzhled. Problémem může být to, že na většině notebooků nelze příliš stáhnout jas. Zde pomůže ještě tmavě červená folie přes displej.

• Nastavení kamery: V první fázi je nutno najít pointační hvězdu stejně jako při manuální pointaci. Ať již používáte OAG nebo pointační dalekohled, je nutno vložit pointační nebo krátkoohniskový okulár, a zvolenou hvězdu umístit doprostřed zorného pole. Pak můžete vyměnit okulár za kameru. V okně obraz z kamery zvolíte zdroj videa. Pokud máte jen jeden driver (k jedné kameře), bude již zvolen automaticky. Pak stisknete tlačítko Spustit. Měl by se objevit obraz z kamery. Rozbalte box Formát obrazu a nastavte nejlépe 320x240 pixelů. Program sice funguje i s jinými formáty, ale při tomto rozlišení se využije celý čip kamery. Při vyšším rozlišení se využije jen výřez, naopak nižší rozlišení nedoporučuji. Pak stiskněte tlačítko Nastavení zdroje. Objeví se dialogové okno ovladače kamery. Jeho vzhled závisí na typu kamery. Je třeba kameru nastavit do manuálního módu a nastavit takové parametry, aby byla hvězda patrná. Mě se u Philips ToUcam Pro osvědčilo nastavení do černobílého módu, expoziční doba 1/25 sec, zisk zesilovače na maximum nebo o něco méně, počet snímků někde mezi 5-20 snímky/sec, podle jasnosti hvězdy. Doporučuji použít přednostně co nejdelší expoziční čas a k němu nejmenší možný zisk zesilovače. Tak dosáhnete obrazu s nízkým šumem. Také je vhodné manipulovat s parametrem Gamma, aby obraz byl co nejvíce kontrastní. Dále je třeba obraz hvězdy přesně zostřit, tak, aby měl co nejmenší rozměr. Pokud používáte OAG a obraz trpí komou, je třeba zaostřit tak, aby obraz vlastní hvězdy byl jasný a malý, velikost "ocásku" není kritická, program ho obvykle ignoruje a chytne se na jasné "jádro". Pokud ne, zkuste použít filtr - dekonvoluci.

• Vlastní pointování: Pokud již máte nalezenou vhodnou hvězdu, je třeba nyní zajistit to, aby při mačkání tlačítek RA+, RA-, DE+, DE- se hvězda pohybovala v obraze ve správných směrech (RA+ doprava, RA- doleva, DE+ nahoru, DE- dolů) Toho dosáhneme natočením kamery a přiřazením výstupů (bitů 0-3) jednotlivým pohonům. Pokud některý směr funguje obráceně, lze to snadno napravit stiskem tlačítek RA<> respektive DE<>, který prohodí odpovídající bity, nebo je přepsat ručně. Mírný nesouhlas ve směru pohybu (do úhlu tak 10-20° ) nevadí. Také v tomto okamžiku můžeme pomocí jezdců černý a bílý bod nastavit optimální jas a kontrast obrazu, aby byla hvězda dobře vidět. Pokud je zisk zesilovače kamery nastaven na maximum a v obraze je mnoho šumu, lze nastavit průměrování dvou či více snímků, popřípadě odečítání temných snímků. Šum tím poněkud klesne. Pokud jste s obrazem spokojeni, klikněte v okně Obraz pro pointaci myší na hvězdu. Záměrný kříž ji nyní bude sledovat. Pokud je sledování spolehlivé, můžete stisknout tlačítko Start. Zelený kříž se přemístí do aktuální polohy hvězdy a červený kříž sleduje polohu hvězdy. Dojde-li k odchylce, vysílá korekce do adaptéru na paralelním portu, který spíná pohony, aby udržoval hvězdu na stálé pozici. Proces se projevuje blikáním LED na adaptéru, vypisováním doby zapnutí pohonů v řádcích korekce v RA a korekce v DE a celková odchylka (maximální) se vypisuje v okénku celková chyba. Pokud aktuální chyba překročí hodnotu nastavenou v okénku limit, ozve se pískání z adaptéru. Zastavení pointování se provede stiskem tlačítka Stop. Pokud poklesne kontrast obrazu pod limitní úroveň, zmizí z kontrolního okénka s hvězdou nápis OK a pointér neprovádí korekce. To se může stát například při přechodu mraku, při zakrytí tubusu z nějakého důvodu a podobně. Po obnovení obrazu hvězdy se pointace opět spustí a případné vzniklé odchylky se opraví.

• Odečítání temných snímků: Pro neznalé, jedná se o eliminaci efektu, kdy ani po naprostém zakrytí kamery není obraz tmavý (vzniká při delších expozicích a nastaveném vysokém zisku zesilovače v kameře). Postupujte tímto způsobem: nastavte kameru do režimu, ve kterém budete pointovat (tj. nastavte dobu expozice, zisk, počet snímků za sec.) Pak zakryjte dalekohled (nebo samotnou kameru) a nastavte průměrování tak na 10 či více snímků. Počkejte, až se ukáže alespoň jeden zprůměrovaný snímek a klikněte na tlačítko temný snímek. Až se uschopní volba použít temný snímek, jejím zaškrtnutím funkci aktivujete. Průměrování můžete nyní vrátit na rozumnou hodnotu či vypnout (dát tam 1). Výsledkem odečítaní temných snímků je to, že obraz ztmavne a hvězda bude lépe patrná. Při změně parametrů snímání je obvykle třeba pořídit nový temný snímek.

• Funkce Centrovat hvězdu: Tuto funkci jsem přidal z důvodu, že když jsem si v průběhu focení omylem stopnul pointaci a znova ji zapnul, tak program vzal jako výchozí polohu aktuální pozici hvězdy, která se mezitím mohla trochu změnit. Pokud je funkce aktivována, tak program po odstartování pointace bere za referenční bod vždy střed obrazu. Pokud je hvězda jinde, tak ji tam po odstartování pointace posune. Rozladění kompozice záběru na filmu je nepatrné neboť pohyb může být maximálně o polovinu rpzměru CCD čipu, což je v tomto případě maximálně okolo 2.5mm (kdyby byla hvězda v rohu). Pokud není možnost zaškrtnuta, program pointuje na pozici, ve které byla hvězda v okamžiku odstartování pointace.

• Funkce bez DE: Nevyhodnocují se odchylky a nedělají korekce v DE, pointuje se tedy pouze v RA, korekce v DE buď nejsou nutné, nebo je lze dělat manuálně.
  
• Funkce RA a DE odděleně: (nové) Tato funkce umožňuje provádění oprav v RA a DE střídavě, nikoli najednou. Je to pro případ, že máte montáž, která neumí dělat opravy v obou osách najednou, třeba Losmandy GM8, G-11 a podobně.
  
• Funkce automatické zjištění rychlostí: Změří přiblizně rychlost jemných pohybů montáže tak, že si několikrát popojede hvězdou v RA i v DE. Před použitím funkce musíte mít zaměřenou hvězdu a mít ji poblíž středu obrazu.
  
• Filtr: (nové - přepracované) V boxu je možno vybrat několik typů filtrů:

Žádný - obraz se použije tak, jak vypadá v okně "obraz pro pointaci".

3x3 - Pokud je obraz hvězdy velmi slabý a malý (přibližne 2-4 pixely) použijte tuto funkci. Je zhruba ekvivalentní režimu "faint mode" u pointérů SBIG. Každý bod obrazu je nahrazen součtem 8 okolních pixelů. Zvýší se výrazně jas hvězdy a kotouček se stane větším, pointér lépe drží na hvězdě utopené v šumu CCD čipu. Úrovně obrazu jsou navíc normalizovány tak, aby nejjasnější místo obrazu mělo plný jas (255).

5x5 - ekvivalent k předchozímu filtru 3x3 ale pro větší obraz hvězdy (pokud třeba trpí na okraji zorného pole nějakými vadami, např. koma. Zlepší se tím přesnost detekce středu objektu).

Dekonvoluce - poměrně komplikovaný matematický postup, kterým lze eliminovat výrazně různé druhy aberací (koma, otvorová vada, astigamtismus) které zhoršují přesnost pointace. Má význam hlavně pointujeme-li pomocí OAG a obraz hvězdy daleko od optické osy již není bodový či kruhový. Pokud zvolíme tuto volbu, objeví se vedle tlačítko označené def. kliknutím na něj se otevře okno pro definici filtru. Než tak učiníte, nejprve zaměřte hvězdu, nastavte vše tak, jak bude použito pro fotografování. Filtr se totiž naučí na konkrétní geometrii optické aberace, a pak již není možné kamerou otáčet, protože by se změnila poloha obrazu. Po otevření okna filtru klikněte na tlačítko "obnov referenční obraz" Po deseti snímcích se v okénku objeví zprůměrovaný obraz hvězdy postižené optickou vadou. pomocí jezdce práh nastavte takovou hodnotu, aby byla červeně označena co největší plocha obrazu hvězdy, ale minimálně či žádné pixely mimo ni. Poté pomocí jezdců "zisk" a "Iterací" nastavte výsledný obraz (je vidět v malém okénku hlavního okna programu, vedle stopek a času) Měl by být rozumně jasný a co nejvíce pravidelný. Jezdec "zisk" ovlivňuje jas a velikost kotoučku. Jezdec "Iterací" udává počet opakování výpočtu konvoluce obrazu s filtrem. Vyšší hodnota dává pravidelnější obraz, ale výrazně prodlužuje čas výpočtu. Optimum je tak 3-5 iterací. Po nastavení pomocí OK okno zavřete a spusťte pointaci. Funkci používejte pouze při výrazných optických vadách obrazu, když pointér nedrží dobře místo na nejjasnějším bodu obrazu. Pro kulaté tvary obrazů hvězd nemá žádný význam. Je velmi náročná na výkon procesoru. Rozumným minimem je takt 400Mhz.

• Použít metodu korelace: Metoda umožňující sledovat obecný objekt (třeba útvar na povrchu Měsíce), nebo objekt větší než zhruba 10 pixelů, na který již nefunguje normální metoda pro hvězdy. Je výpočetně značně náročná, doporučuji nastavit oblast zpracování jen na 20-40 pixelů, při větším rozměru se četnost korekcí dramaticky zpomaluje. Také zde je výhodou rychlejší počítač.

Download

• Program pro PC + drivery (zip, 448 kb)
  Pozor, Nová verze 1.6 z 5.7.2004

• Schéma zapojení (pdf, 51 kb)

• Program (v HEX formátu) pro nahrání do jednočipového procesoru (hex, 1 kb)

• Zdrojový kód programu pro PC (Delphi 6) + zdrojový kód programu do procesoru (Keil C51), o tyto zdrojové kódy si mi napište E-mailem, který bude obsahovat popis toho, co s nimi zamýšlíte (viz důvod na konci stránky). Já pak sdělím další potřebné informace a kódy zašlu.

Pro programátory a šťouraly ...

• Proč je použit adaptér a pohony se nespínají přímo portem: Důvodem je problematické odměřování časů zapnutí pohonů s přesností v řádu desítek milisekund, pokud běží USB kamera. Driver většiny kamer běží jako proces s velmi vysokou prioritou, takže po dobu přenosu snímku aplikační program prakticky stojí. Výsledkem byla proměnlivost délky pulsů pro zapínání pohonů, a to tak výrazná, že způchobovala chyby v pointaci. Nepomohly ani takové pokusy, jako napsání řídící rutiny jako separátní thread s prioritou TimeCritical, ani jiné obdobné přístupy. Driver kamery má vždy přednost a na pomalejších počítačích (okolo 400MHz a méně) je efekt velmi výrazný. Přijatelná přesnost se ukázala teprve při použití taktu okolo 1GHz, kde již přenos obrazu po USB PC stíhá s dostatečnou rezervou. Pokud někdo znáte způsob, jak generovat na portech pod Windows přesně pulsy, dejte mi vědět.

• Proč se musí u WIN NT, 2000 a XP instalovat driver pro přístup k portu: Protože tyto systémy založené na NT jádře neumožňují přímý přístup k hardwaru (pokus o to skončí hlášením "illegal instruction") Jediný legální způsob je využití služeb kernel driveru. Zde byl použit freewarový DriverLINX (www.driverlinx.com). U Win 95,98 a ME není tento driver nutný.

• Proč je adaptér připojený na LPT portu: Z důvodu napájení, aby nepotřeboval zdroj a žádné další kabely. Napájen je spojenými čtyřmi datovými bity nastavenými do log. 1. Použitý procesor funguje od 2.8 do 6V, takže napájení z LPT vyhoví.

• Lze adaptér upravit pro konkrétní dalekohled: Většinou ano. Pokud má dalekohled jemné pohyby v obou osách ovládané ovladačem se čtyřmi tlačítky (RA+/- a DE+/-), pak obvykle stačí vyvést z ovladače drátky od kontaktů těchto tlačítek a připojit je na čtyři výstupy z adaptéru, které jsou spínané koncovými tranzistory (viz. schéma). Pokud pohony pro dalekohled teprve stavíte, je vhodné si je udělat tak, aby je bylo možno ovládat spínáním čtyř vstupů, dva pro oba směry v RA a dva pro oba směry v DE. Pokud by bylo třeba přizpůsobit adaptér na nějaký již existující interface od komerčního dalekohledu, tak je to možné provést po dohodě, pokud znáte (nebo víte kde sehnat popis) způsob ovládání dalekohledu, a pokud to bude v mých silách.

• Proč nejsou zdrojové kódy volně k dispozici ke stažení: Z jednoho prostého důvodu, jde o poměrně rozsáhlou věc, která je napsána v Borland Delphi 6, která vyžaduje mít nainstalovány další dvě komponenty (TDlPortIO a EAVcap - musím Vám je zaslat spolu se zdrojáky, aby to šlo přeložit) a navíc je spousta triků, jak to nakonfigurovat, aby to bylo možno zprovoznit a přeložit. Také chci mít kontrolu nad tím, kdo tuto věc třeba dále rozvíjí, abych se dozvěděl, jaké nectnosti to má, a jak je třeba lze vylešit. Pokud tedy máte vážný zájem program se mnou vyvíjet a vylepšovat, tak si o něj napište a trošku mi v E-mailu přibližte, co s ním zamýšlíte.

Zpět

(c)1999-2012 Martin Myslivec