ASTROFOTOGRAFIE

Předchozí :: Domů :: Další

Obsah

Úvod

Začínáme s astrofotografií  

Vybavení   

Fotografování

Postupy zpracování

Galerie fotografií

Moje vybavení

O autorovi

Aktualizace a novinky

Odkazy

Kniha návštěv

Hledání

Vývoj mého vybavení

V současné době pozoruji a fotím čtyřmi dalekohledy s průměrem od 77mm do 400mm. Z toho dva jsou koupené a dva vlastnoručně postavené. Největším z nich je ultralehký celohliníkový dalekohled na azimutální montáži dobsonova typu. Primární zrcadlo má průměr 400mm a světelnost f/4.3. Dalekohled je určený výhradbě pro vizuální pozorování, vzhledem k azimutální montáži se s ním fotografovat nedá. O stavbě tohoto dalekohledu chystám zvláštní stránku. Na snímku níže ho vidíte na louce v Kašperských horách, když jsem tam v létě byli na návštěvě na chatě u Honzy Eliáška.

Dalším mým dalekohledem je katadioptrický fotografický speciál Vixen VC200L o průměru 200mm a ohnisku 1.8m. Tento dalekohled jsem si pořídil místo níže uvedeného newtonova dalekohledu 210/1000mm. Je podstatně kompaktnější a lehčí (asi 6.5kg) takže na montáži EQ6 je daleko více odolný vůči působení větru a fotografie s ním je po technické stránce snažší. Provozuji ho buď při ohnisku 1.8m (pro účely fotografie úhlově menších objektů) nebo (a to podstatně častěji) při redukovaném ohnisku 1239mm. Seeing jen málokdy dovolí v našich podmínkách využít plného rozlišení CCD kamery QHY8 na ohnisku 1800mm. S reduktorem je situace poněkud lepší. Případné zájemce pouze varuji, že dalekohled není moc vhodný k použití s digitální zrcadlovkou. Přeci jen při jeho světelnosti je potřebná délka expozic na DSLR moc dlouhá a CCD kamera na něm odvede podstatně lepší službu. Na obrázku níže ho vidíte na montáži společně s refraktorem Borg 77ED a off-axis guiderem Tracker III na kterém je pointační kamera Watec 902 H3 a hlavní kamera QHY8. Mimoosou pointaci používám při ohnisku 1.8m. Při focení v redukovaném ohnisku 1293mm již nejde OAG použít (nezaostřím pointační hvězdu a navíc vykreslené pole je zmenšené takže je vůbec problém hvězdu nalézt) V tomto případě pointuji obvykle právě souběžně přimontovaným Borgem.

Na dalším obrázku můžete vidět druhý z vlastnoručně postavených dalekohledů - malý newton o průměru 185mm

Po přechodu na fotografování pomocí modifikované DSLR Canon EOS 300D s crop faktorem 1.6x nebo později pomocí CCD kamery QHY8 se stejně velkým senzorem formátu APS-C se ukázalo, že ohnisko 1 metr je mnohdy moc, ale 308mm (můj refraktor Borg s korektorem) zase málo, a tak jsem se rozhodl, že si postavím něco mezi. Už od počátku konstruované s ohledem na focení. Výsledkem je kratinký světelný Newton o čistém optickém průměru 185mm a ohniskové vzdálenosti primárního zrcadla 610mm. Více o něm je sepsáno zde.

Protože všechny výše uvedené dalekohledy mají poměrně dlouhá ohniska a některé plošně rozsáhlejší objekty se do jejich zorného pole nevejdou, pořídil jsem si i malý precizní refraktor Borg 77ED, který dokáže kreslit prakticky bodové obrazy hvězd o velikosti kolem 15um, takž je vhodný i pro práci s elektronickými snímači obrazu s malými pixely.

K dalekohledu jsem si postupně dokoupil reduktory 0.85x a 0.616x (s ním je světelnost f/4 !) a další příslušenství, takže jsem si vyrobil na míru vložku do kufříku, ve kterém všechny díly skladuji a převážím.

Tyto výše uvedené dalekohledy jsou tedy mojí současnou technikou. Ty další dva níže jsou již minulostí, ale protože oba byly mým dílem, nedá mi to neuvést je zde. Již jen z důvodu, že poměrně velká část snímků na tomto webu byla pořízena právě jimi.

Reraktor 100/500 (věnován) Druhý z bývalých dalekohledů jsem si vyrobil ze staršího objektivu - tripletu 100/500mm (f/5) konstrukce Tessar. Tubus je svařený z duralového plechu tl. 2mm. Na dolním konci je zakončen redukcí pro připojení mého OAG Tracker III, který používám k pointování i na Newtonu. Na horním konci je tubus zakončen a vyztužen duralovým kroužkem. Tubus je polepen stejně jako Newton bílou samolepící tapetou. Vnitřek je vystříkán matným černým stříkacím tmelem. Detail dolního konce s OAG a připojeným fotoaparátem je níže. Ještě mám v plánu vyrobit adaptér na kazetu pro film o formátu 6x6cm, který by měl objektiv bez problémů vykreslit. Dalekohled bude určen hlavně pro fotografování plošně rozsáhlejších objektů a pro používání například na dovolené, kam se nedá dobře vézt velký zrcadlový dalekohled. Po přechodu na fotografování pomocí DSLR s malými pixely jsem tento dalekohled používal občas jako pointační, a nakonec ho věnoval, protože jsem pro něj neměl příliš využití.

Okuláry

S dalekohledy jsem již od začátku používal obyčejné okuláry od GS Optical typu Plössl o průměru 1.25 palce s ohniskovými vzdálenostmi 40mm, 15mm 10mm, 6mm a 4 mm (poslední z nich spíš jen pro zaostřování): Plossly jsou s ohledem na cenu poměrně kvalitní okuláry, které se rozhodně neztratí. Rozhodně je to lepší řešení než dnes tak propagované levné širokoúhlé okuláry. Dále jsem si později pořídil kvalitní okuláry Vixen LV 30mm (2"), 5mm a 2.5mm (ten nejkratší hlavně pro refraktor Borg) Ty mají oproti Plosslům i při krátkém ohnisku velkou vzdálenost výstupní pupily a pohodlně se s nimi pozoruje. Po mnoha letech jsem si jako definitivní řešení pořídil bazarové Plossly Televue 11mm a 20mm, které kreslí naprosto excelentně, a využívám je také k focení projekcí, protože prakticky nezanášejí do obrazu žádné viditelné vady. Při koupi okulárů ke 400mm dalekohledu jsem pak sáhl po současné špičce v oblasti kvalitních širokoúhlých okulárů. Tedy po Naglerech od firmy Televue. Konkrétně 7, 13 a 26mm Nagler, a k tomu ještě od kolegy použitý 19mm Panoptik.

Na tyto "zelené skvosty" jsem si pořídil malý kufříček, ve kterém odpočívají společně s dalšími věcmi, které potřebuji při vizuálním pozorování 400-kou. Tedy navigaci Intelliscope, UHC a OIII filtry, Red-dot, Sky Quality Meter, kolimátor a malý olověný akumulátor na vyhřívání sekundárního zrcátka dobsona.

Pointační okulár K pointování používám pointační okulár s ohniskovou vzdálenosti 12 mm od MEADE. Má osvětlený dvojitý kříž s dioptrickou korekcí (pro případ že nosíte brýle). Je bateriově napájený (dvěma knoflíkovými články 1.5 V) s možností regulace intenzity osvětlení. Funkce regulace osvětlení je velmi užitečná, pokud pointujete na velmi slabou hvězdu, která při plném jasu kříže naprosto zaniká v jeho záři.

Mimoosový pointační hledáček Sloužil v počátcích fotografování k připojení fotoaparátu a pointačního okuláru na dalekohled při fotografování v primárním ohnisku dalekohledu. Byl vlastní konstrukce. Tělo je vysoustruženo z plněného polyamidu. Kroužek se závitem pro přišroubování fotoaparátu je duralový. Lze ho v tělese hledáčku i s fotoaparátem natáčet pro dosažení vhodné kompozice záběru. Poté ho lze šroubem zajistit proti otáčení. Zrcátko pro odklon svazku je eliptické o průměu malé osy 7mm a tl. 3mm. Vyrobeno ve Vývojové optické dílně AV v Turnově. Duralový kroužek na tělesu hledáčku slouží k nastavení dorazu, kdy je zaostřeno na nekonečno. Výkres je zde. V současnosti je již nahrazen lepším zařízením Tracker III, viz níže.

Teleobjektiv a fotoaparát K fotografování s teleobjektivem jsem používal zrcadlovku na kinofilm Praktica MTL 50. Základní objektiv má ohniskovou vzdálenost 50mm, takže se hodí pro širokoúhlé fotografie oblohy. Teleobjektiv je katadioptrický (zrcadlo-čočkový) Rubinar s ohniskovou vzdáleností 500 mm a světelností 1:5.6. Fotoaparát s teleobjektivem lze namontovat souběžne s dalekohledem na třemny montáže a dalekohled používat k pointování v průběhu expozice.

Okulárový výtah

Jde o upravený okulárový výtah k refraktoru (zakoupený u firmy Dalekohledy Matoušek). Původní okulárový výtah byl zkrácen a osoustružen na průměr 50mm, aby šel upnout do příruby na tubusu (viz. obr. vlevo). Do této příruby lze kromě okulárového výtahu upnout také mimoosový hledáček s pointačním okulárem a fotoaparátem (obr. vpravo), čímž lze fotografovat v primárním ohnisku dalekohledu. Tato konstrukce byla později nahražena okulárovým výtahem typu Caryford vlastní konstrukce, o průměru 70mm, na který se připojuje OAG Tracker III a za něj teprve fotoaparát.

Tracker III změna k 03/2003 Zakoupil jsem mimoosý pointační hledáček Tracker III od firmy Taurus Technology a vyrobil připojení o vnitřním průměru 70mm na tubus dalekohledu. Výrazně se snížila vinětace v okrajích snímku a zkrátila doba přípravy na expozici snímku díky tomu, že toto zařízení usnadňuje i další činnosti jako přesné zaostření a snadné vyhledávání objektu bez nutnosti odmontovávat fotoaparát a zase ho vracet zpátky. Bližší informace jsou zde.

Celestron MPCC komakorektor změna k 03/2003 Komakorektor jsem zabudoval jako součást OAG Tracker III viz. výše. Koma zmizela a ostrost hvězd je až do kraje snímku vynikající. Bližší podrobnosti jsou zde.

Autopointer z WEBkamery změna k 04/2003 Pokud máte vhodnou WEBkameru a notebook, můžete se podívat, jak lze elegantně vyřešit automatickou pointaci s paralaktickou montáží bez nutnosti nákupu velmi drahého autopointeru. Více lze nalézt zde.
UHC, CLS OIII a H-alfa filtry Astronomik změna k 08/2003 Filtry jsou vynikající věc pro pozorování a fotografování mlhovin. Obzvláště pokud máte smůlu se světelným znečištěním oblohy u větších měst. Více lze nalézt zde.

Kufřík na příslušenství (změna k 06/2005)
Protože množství drobného vybavení již přesáhlo hranici, kdy jej bylo možno nosit po různých krabičkách, ve kterých bylo zakoupeno, a dost toho bylo vyrobeno svépomocí, takže obal neexistoval vůbec, nechal jsem si vodním paprskem z pěnového polyuretanu vyříznou na míru vložku do kufříku, kde teď jednotlivé díly odpočívají. Toto je již druhá verze kufříku, protože se mi poněkud obměnilo vybavení, a předchozí výřezy přestaly vyhovovat.

Akumulátor s nabíječkou a měničem na 220V(změna k 07/2003)
Toto zařízení jsem si vyrobil, protože již nechci riskovat vybití baterie v autě připojeným notebookem a dalekohledem. Dalším důvodem je to, že ne vždy lze autem zajet až přímo na pozorovací stanoviště. Takže nyní tam stačí donést toto zařízení. Váha je jen o málo větší, než samotné autobaterie. Kapacita 45Ah postačí při plném nabití na zhruba 15-18 hodin provozu notebooku a dalekohledu. Výstupní napětí 220V postačí při výkonu okolo 30 W k napájení noteboku a k tomu ještě např. nabití mobilního telefonu. Zařízení má i vestavěnou nabíječku, takže ho stačí připojit síťovou šňůrou do zásuvky a nabít.

CCD kamera (změna k 08/2004)
Kameru tvoříme společně se dvěma kolegy jako modifikaci vysoce citlivé bezpečnostní TV kamery. Více lze nalézt zde.

Přepravní bedna na EQ6 (změna k 01/2005)
V této masivní dřevěné bedně nyní převážím EQ6 a její příslušenství (závaží, elektroniku, autonomní autopointer z TV kamery). Hmotnost bedny je na hranici únosnosti průměrným jedincem, pro slabší povahy je rozumné vyndat protizávaží, hmotnost klesne o 15kg. Možná by bylo vhodné doplnění o dvojici koleček a madlo, pak by se dala tahat zasebou jako kufr s kolečky.

TVGuider - autonomní autopointer (změna k 06/2005)
Toto zařízení jsem navrhl a vyrobil, protože mi nevyhovovalo neustálé tahání notebooku do terénu z důvodu jeho velké spotřeby. Nyní lze dalekohled pointovat pomocí citlivé CCD TV kamery a tohoto zařízení bez notebooku, a dokonce přesněji, než s předchozím pointérem z WEBkamery. Více lze nalézt zde.

Filtr CORONADO SolarMAX 40 / BF10 (prodán - plánuji Lunt Solar System 60mm 0.55Ä)
Pohled na Slunce a děje na něm mne zajímal už od 13 let, kdy jsem s atronomií začal. Už tehdy bylo často cílem mých pohledů malým 60mm refraktorem. Pořád jsem bastlil nějaké filtry, a když si na to dnes vzpomenu, co jsem vyváděl, tak se docela divím, že mám ještě obě oči. I později jsem často pozoroval a fotil Sluneční fotosféru přes mnohem bezpečnější filtr z folie Baader AstroSolar, nicméně sluneční chromosféra mi zůstávala stále skryta a mohl jsem ji obdivovat pouze na snímcích našich zahraničních kolegů nebo profesionálních observatoří. Postupem času však cena chromosférických filtrů klesla na celkem přijatelnou úroveň, a tak jsem si také jeden pořídil. Více o filtru a práci s ním naleznete zde.

Lunt Solar Systems LS60THa DS50
Jak píši výše, Coronado SolarMax jsem prodal, a udělal předobjednávku na avízovaný chromosférický dalekohled od firmy Lunt Solar Systems. Po roce a půl jsem se konečně dočkal. První dojmy a nějaké snímky naleznete zde.

CCD kamera QHY8 (změna k 12/2006)
Po dvou letech fotografování oblohy s modifikovanou DSLR Canon EOS 300D musím konstatovat, že je to výborná věc s ohledem na pohotovost, přenosnost a jednoduché používání. Techniku zpracování snímků s ní pořízených jsem dotáhl prakticky do dokonalosti, a na většinu objektů udělá foťák výbornou službu, a tak si vlastně není na co stěžovat. Pár zádrhleů tam ale přesto je. Prvním z nich je pouze 12-bitový A/D převod, takže dynamika je dost nízká a na naší věčně přesvětlené obloze obvykle přijdu ještě o polovinu celkového dynamického rozsahu díky světlému pozadí snímku, a zbytek pak už nestačí k zachycení slabších objektů tak, aby šli z obrazu uspokojivě "vytáhnout". Druhou nectností je pak to, že senzor není chlazený, a tak při delších expozicích nepříjemně ruší termální šum (či spíše offset) hodnot pixelů v obraze. Ani šum obvodů foťáku není při vyšších citlivostech (800 a 1600ASA) zanedbatelný, a je třeba skládat mnoho snímků. Začal jsem tedy přemýšlet nad chlazenou CCD kamerou. Zmlsán ovšem velkým (24x16mm) senzorem DSLR, nechtěl jsem se uchýlit k nějaké cenově dostupnější CCD kameře s malým senzorem, a na velkoformátové kamery SBIG nemaje finance, raději nekoupil nic a snil dále. Ovšem jen do doby, než jsem objevil "amatérskou" (dá-li se to tak nazavat) kameru QHY8. Více o ní se lze dočíst zde.

Předchozí :: Domů :: Další :: Obsah

(c)1999-2012 Martin Myslivec