V současné době pozoruji a fotím čtyřmi dalekohledy s průměrem od 77mm do 400mm. Z toho dva jsou koupené a dva vlastnoručně postavené. Největším z nich je ultralehký celohliníkový dalekohled na azimutální montáži dobsonova typu. Primární zrcadlo má průměr 400mm a světelnost f/4.3. Dalekohled je určený výhradbě pro vizuální pozorování, vzhledem k azimutální montáži se s ním fotografovat nedá. O stavbě tohoto dalekohledu chystám zvláštní stránku. Na snímku níže ho vidíte na louce v Kašperských horách, když jsem tam v létě byli na návštěvě na chatě u Honzy Eliáška.
Dalším mým dalekohledem je katadioptrický fotografický speciál Vixen VC200L o průměru 200mm a ohnisku 1.8m. Tento dalekohled jsem si pořídil místo níže uvedeného newtonova dalekohledu 210/1000mm. Je podstatně kompaktnější a lehčí (asi 6.5kg) takže na montáži EQ6 je daleko více odolný vůči působení větru a fotografie s ním je po technické stránce snažší. Provozuji ho buď při ohnisku 1.8m (pro účely fotografie úhlově menších objektů) nebo (a to podstatně častěji) při redukovaném ohnisku 1239mm. Seeing jen málokdy dovolí v našich podmínkách využít plného rozlišení CCD kamery QHY8 na ohnisku 1800mm. S reduktorem je situace poněkud lepší. Případné zájemce pouze varuji, že dalekohled není moc vhodný k použití s digitální zrcadlovkou. Přeci jen při jeho světelnosti je potřebná délka expozic na DSLR moc dlouhá a CCD kamera na něm odvede podstatně lepší službu. Na obrázku níže ho vidíte na montáži společně s refraktorem Borg 77ED a off-axis guiderem Tracker III na kterém je pointační kamera Watec 902 H3 a hlavní kamera QHY8. Mimoosou pointaci používám při ohnisku 1.8m. Při focení v redukovaném ohnisku 1293mm již nejde OAG použít (nezaostřím pointační hvězdu a navíc vykreslené pole je zmenšené takže je vůbec problém hvězdu nalézt) V tomto případě pointuji obvykle právě souběžně přimontovaným Borgem.
Na dalším obrázku můžete vidět druhý z vlastnoručně postavených dalekohledů - malý newton o průměru 185mm
Po přechodu na fotografování pomocí modifikované DSLR Canon EOS 300D s crop faktorem 1.6x nebo později pomocí CCD kamery QHY8 se stejně velkým senzorem formátu APS-C se ukázalo, že ohnisko 1 metr je mnohdy moc, ale 308mm (můj refraktor Borg s korektorem) zase málo, a tak jsem se rozhodl, že si postavím něco mezi. Už od počátku konstruované s ohledem na focení. Výsledkem je kratinký světelný Newton o čistém optickém průměru 185mm a ohniskové vzdálenosti primárního zrcadla 610mm. Více o něm je sepsáno zde.
Protože všechny výše uvedené dalekohledy mají poměrně dlouhá ohniska a některé plošně rozsáhlejší objekty se do jejich zorného pole nevejdou, pořídil jsem si i malý precizní refraktor Borg 77ED, který dokáže kreslit prakticky bodové obrazy hvězd o velikosti kolem 15um, takž je vhodný i pro práci s elektronickými snímači obrazu s malými pixely.
K dalekohledu jsem si postupně dokoupil reduktory 0.85x a 0.616x (s ním je světelnost f/4 !) a další příslušenství, takže jsem si vyrobil na míru vložku do kufříku, ve kterém všechny díly skladuji a převážím.
Tyto výše uvedené dalekohledy jsou tedy mojí současnou technikou. Ty další dva níže jsou již minulostí, ale protože oba byly mým dílem, nedá mi to neuvést je zde. Již jen z důvodu, že poměrně velká část snímků na tomto webu byla pořízena právě jimi.
Newton 210/1000mm (rozebrán)
Tento dalekohled byl mým prvním větším skutečným astronomickým dalekohledem, který jsem si navíc sám postavil. Jednalo se o dalekohled
Newtonova typu o průměru primárního
parabolického zrcadla 210mm s ohniskovou
vzdáleností 1000 mm. Sekundární eliptické
zrcátko má malou osu 80mm a je připevněno ve
čtyřramenném držáku se třemi stavěcími
šrouby. Optika pochází z Vývojové optické
dílny Akademie Věd v Turnově.
Tubus
dalekohledu je svařený z duralového plechu s tloušťkou stěny 1.5mm,
polepený bílou plastovou samolepící tapetou a
zevnitř vylepen černou matnou-sametovou samolepící fólií dc-fix Přední a zadní objímky jsou soustružené z duralu. Třmeny jsou koupené - GS Optical. Zrcadlo je uchyceno na duralové desce s otvorem uprostřed (kvůli rychlejšímu tepelnému vyrovnání), která se ustavuje pomocí šestice šroubů (tři stavěcí a tři zajišťovací) Na výstupu tubusu je okulárový výtah typu Crayford, vlastní konstrukce, v nízkém provedení s výškou kolem 35mm, o vnitřním průměru 80mm. Do něj se vsazuje OAG Tracker III, viz níže.
Montáž je paralaktická
EQ6 od firmy Skywatcher (SYNTA). Tato montáž
nahradila od počátku roku 2004 moji dosavadní
montáž GS (info o ní je přesunuto sem).
Její tuhost je vynikají a přesnost slušná.
Celková periodická chyba
nepřesahuje 30" Nosnost montáže udává
výrobce do 25kg, (a 18kg pro foto) takže v budoucnosti může
nést i větší dalekohled. Doplnil jsem ji novou elektronikou, s možností
připojení autopointeru, PC, kompenzaci vůle v
DE, korekci periodické chyby a systémem
GO-TO. Celková váha této sestavy je asi 45 kg.
Výška celé sestavy natočené k pólu
(nejhorší varianta) je 2.1 m. Dalekohled mi sloužil mnoho let a přivedl mě kromě jiného i k astrofotografii, ač to byla v počátcích hodně obtížné, a nikomu bych dnes takto začínat nedoporučoval. V současné době je rozebrán.
Dlouhý tubus byl problematický při použití s CCD kamerou ve větru, výsledná přesnost pointace nedostačovala na snímky nejvyšší kvality, jichž je kamera schopna.
80mm sekundární zrcátko posloužilo ve 400mm dobsonu, a z velmi kvalitního 200mm zrcadla si asi časem vyrobím kompaktní cestovní skládací kufříkový dalekohled.
Reraktor 100/500 (věnován)
Druhý
z bývalých dalekohledů jsem si vyrobil ze staršího
objektivu - tripletu 100/500mm (f/5) konstrukce
Tessar. Tubus je svařený z duralového plechu
tl. 2mm. Na dolním konci je zakončen redukcí
pro připojení mého OAG Tracker III, který
používám k pointování i na Newtonu. Na
horním konci je tubus zakončen a vyztužen
duralovým kroužkem. Tubus je polepen stejně
jako Newton bílou samolepící tapetou. Vnitřek
je vystříkán matným černým stříkacím
tmelem. Detail dolního konce s OAG a
připojeným fotoaparátem je níže. Ještě
mám v plánu vyrobit adaptér na kazetu pro film
o formátu 6x6cm, který by měl objektiv bez
problémů vykreslit.
Dalekohled
bude určen hlavně pro fotografování plošně
rozsáhlejších objektů a pro používání
například na dovolené, kam se nedá dobře
vézt velký zrcadlový dalekohled.
Po přechodu na fotografování pomocí DSLR s malými pixely jsem tento dalekohled používal občas jako pointační, a nakonec ho věnoval, protože jsem pro něj neměl příliš využití.
Okuláry
S dalekohledy jsem již od začátku používal obyčejné
okuláry od GS Optical typu Plössl o průměru 1.25
palce s ohniskovými vzdálenostmi 40mm, 15mm 10mm, 6mm a 4 mm (poslední z nich spíš jen pro zaostřování): Plossly jsou s ohledem na cenu poměrně kvalitní okuláry, které se rozhodně neztratí. Rozhodně je to lepší řešení než dnes tak propagované levné širokoúhlé okuláry. Dále jsem si později pořídil kvalitní okuláry Vixen LV 30mm (2"), 5mm a 2.5mm (ten nejkratší hlavně pro refraktor Borg) Ty mají oproti Plosslům i při krátkém ohnisku velkou vzdálenost výstupní pupily a pohodlně se s nimi pozoruje. Po mnoha letech jsem si jako definitivní řešení pořídil bazarové Plossly Televue 11mm a 20mm, které kreslí naprosto excelentně, a využívám je také k focení projekcí, protože prakticky nezanášejí do obrazu žádné viditelné vady. Při koupi okulárů ke 400mm dalekohledu jsem pak sáhl po současné špičce v oblasti kvalitních širokoúhlých okulárů. Tedy po Naglerech od firmy Televue. Konkrétně 7, 13 a 26mm Nagler, a k tomu ještě od kolegy použitý 19mm Panoptik.
Na tyto "zelené skvosty" jsem si pořídil malý kufříček, ve kterém odpočívají společně s dalšími věcmi, které potřebuji při vizuálním pozorování 400-kou. Tedy navigaci Intelliscope, UHC a OIII filtry, Red-dot, Sky Quality Meter, kolimátor a malý olověný akumulátor na vyhřívání sekundárního zrcátka dobsona.
Pointační
okulár
K pointování používám pointační okulár s
ohniskovou vzdálenosti 12 mm od MEADE. Má
osvětlený dvojitý kříž s dioptrickou
korekcí (pro případ že nosíte brýle). Je
bateriově napájený (dvěma knoflíkovými
články 1.5 V) s možností regulace intenzity
osvětlení. Funkce regulace osvětlení je velmi
užitečná, pokud pointujete na velmi slabou
hvězdu, která při plném jasu kříže
naprosto zaniká v jeho záři.
Mimoosový
pointační hledáček
Sloužil v počátcích fotografování k připojení fotoaparátu a
pointačního okuláru na dalekohled při
fotografování v primárním ohnisku
dalekohledu.
Byl vlastní konstrukce. Tělo je vysoustruženo z
plněného polyamidu. Kroužek se závitem pro
přišroubování fotoaparátu je duralový. Lze
ho v tělese hledáčku i s fotoaparátem
natáčet pro dosažení vhodné kompozice
záběru. Poté ho lze šroubem zajistit proti
otáčení. Zrcátko pro odklon svazku je
eliptické o průměu malé osy 7mm a tl. 3mm.
Vyrobeno ve Vývojové optické dílně AV v
Turnově. Duralový kroužek na tělesu
hledáčku slouží k nastavení dorazu, kdy je
zaostřeno na nekonečno. Výkres je zde.
V současnosti je již
nahrazen lepším zařízením Tracker III, viz
níže.
Teleobjektiv
a fotoaparát
K fotografování s teleobjektivem jsem používal zrcadlovku na
kinofilm Praktica MTL 50. Základní objektiv má
ohniskovou vzdálenost 50mm, takže se hodí pro
širokoúhlé fotografie oblohy.
Teleobjektiv je
katadioptrický (zrcadlo-čočkový) Rubinar s
ohniskovou vzdáleností 500 mm a světelností
1:5.6. Fotoaparát s teleobjektivem lze
namontovat souběžne s dalekohledem na třemny
montáže a dalekohled používat k pointování
v průběhu expozice.
Okulárový
výtah
Jde o upravený
okulárový výtah k refraktoru (zakoupený u firmy
Dalekohledy Matoušek). Původní okulárový výtah byl
zkrácen a osoustružen na průměr 50mm, aby šel upnout
do příruby na tubusu (viz. obr. vlevo). Do této
příruby lze kromě okulárového výtahu upnout také
mimoosový hledáček s pointačním okulárem a
fotoaparátem (obr. vpravo), čímž lze fotografovat v
primárním ohnisku dalekohledu. Tato konstrukce byla později nahražena okulárovým výtahem typu Caryford vlastní konstrukce, o průměru 70mm, na který se připojuje OAG Tracker III a za něj teprve fotoaparát.
Tracker
III změna k 03/2003
Zakoupil jsem mimoosý pointační hledáček
Tracker III od firmy Taurus Technology a vyrobil
připojení o vnitřním průměru 70mm na tubus
dalekohledu. Výrazně se snížila vinětace v
okrajích snímku a zkrátila doba přípravy na
expozici snímku díky tomu, že toto zařízení
usnadňuje i další činnosti jako přesné
zaostření a snadné vyhledávání objektu bez
nutnosti odmontovávat fotoaparát a zase ho
vracet zpátky. Bližší informace jsou zde.
Celestron
MPCC komakorektor změna k 03/2003
Komakorektor jsem zabudoval jako součást OAG
Tracker III viz. výše. Koma zmizela a ostrost
hvězd je až do kraje snímku vynikající.
Bližší podrobnosti jsou zde.
Autopointer
z WEBkamery změna k 04/2003
Pokud máte vhodnou WEBkameru a notebook,
můžete se podívat, jak lze elegantně
vyřešit automatickou pointaci s paralaktickou
montáží bez nutnosti nákupu velmi drahého
autopointeru. Více lze nalézt zde.
UHC, CLS OIII a H-alfa
filtry Astronomik změna k 08/2003
Filtry jsou vynikající věc pro pozorování a
fotografování mlhovin. Obzvláště pokud máte
smůlu se světelným znečištěním oblohy u
větších měst.
Více lze nalézt zde.
Kufřík na
příslušenství (změna k 06/2005)
Protože množství drobného vybavení již přesáhlo
hranici, kdy jej bylo možno nosit po různých
krabičkách, ve kterých bylo zakoupeno, a dost toho
bylo vyrobeno svépomocí, takže obal neexistoval
vůbec, nechal jsem si vodním paprskem z pěnového
polyuretanu vyříznou na míru vložku do kufříku, kde
teď jednotlivé díly odpočívají. Toto je již druhá verze kufříku, protože se mi poněkud obměnilo vybavení, a předchozí výřezy přestaly vyhovovat.
Akumulátor s nabíječkou
a měničem na 220V(změna k 07/2003)
Toto zařízení jsem si vyrobil, protože již nechci
riskovat vybití baterie v autě připojeným notebookem
a dalekohledem. Dalším důvodem je to, že ne vždy lze
autem zajet až přímo na pozorovací stanoviště.
Takže nyní tam stačí donést toto zařízení. Váha
je jen o málo větší, než samotné autobaterie.
Kapacita 45Ah postačí při plném nabití na zhruba
15-18 hodin provozu notebooku a dalekohledu. Výstupní
napětí 220V postačí při výkonu okolo 30 W k
napájení noteboku a k tomu ještě např. nabití
mobilního telefonu. Zařízení má i vestavěnou
nabíječku, takže ho stačí připojit síťovou
šňůrou do zásuvky a nabít.
CCD kamera (změna k 08/2004)
Kameru tvoříme společně se dvěma kolegy jako modifikaci vysoce citlivé bezpečnostní TV kamery. Více lze nalézt zde.
Přepravní bedna na EQ6 (změna k 01/2005)
V této masivní dřevěné bedně nyní převážím EQ6 a její příslušenství (závaží, elektroniku, autonomní autopointer z TV kamery). Hmotnost bedny je na hranici únosnosti průměrným jedincem, pro slabší povahy je rozumné vyndat protizávaží, hmotnost klesne o 15kg. Možná by bylo vhodné doplnění o dvojici koleček a madlo, pak by se dala tahat zasebou jako kufr s kolečky.
TVGuider - autonomní autopointer (změna k 06/2005)
Toto zařízení jsem navrhl a vyrobil, protože mi nevyhovovalo neustálé tahání notebooku do terénu z důvodu jeho velké spotřeby. Nyní lze dalekohled pointovat pomocí citlivé CCD TV kamery a tohoto zařízení bez notebooku, a dokonce přesněji, než s předchozím pointérem z WEBkamery. Více lze nalézt zde.
Filtr CORONADO SolarMAX 40 / BF10 (prodán - plánuji Lunt Solar System 60mm 0.55Ä)
Pohled na Slunce a děje na něm mne zajímal už od 13 let, kdy jsem s atronomií začal. Už tehdy bylo často cílem mých pohledů malým 60mm refraktorem. Pořád jsem bastlil nějaké filtry, a když si na to dnes vzpomenu, co jsem vyváděl, tak se docela divím, že mám ještě obě oči. I později jsem často pozoroval a fotil Sluneční fotosféru přes mnohem bezpečnější filtr z folie Baader AstroSolar, nicméně sluneční chromosféra mi zůstávala stále skryta a mohl jsem ji obdivovat pouze na snímcích našich zahraničních kolegů nebo profesionálních observatoří. Postupem času však cena chromosférických filtrů klesla na celkem přijatelnou úroveň, a tak jsem si také jeden pořídil. Více o filtru a práci s ním naleznete zde.
Lunt Solar Systems LS60THa DS50
Jak píši výše, Coronado SolarMax jsem prodal, a udělal předobjednávku na avízovaný chromosférický dalekohled od firmy Lunt Solar Systems. Po roce a půl jsem se konečně dočkal. První dojmy a nějaké snímky naleznete zde.
CCD kamera QHY8 (změna k 12/2006)
Po dvou letech fotografování oblohy s modifikovanou DSLR Canon EOS 300D musím konstatovat, že je to výborná věc s ohledem na pohotovost, přenosnost a jednoduché používání. Techniku zpracování snímků s ní pořízených jsem dotáhl prakticky do dokonalosti, a na většinu objektů udělá foťák výbornou službu, a tak si vlastně není na co stěžovat. Pár zádrhleů tam ale přesto je. Prvním z nich je pouze 12-bitový A/D převod, takže dynamika je dost nízká a na naší věčně přesvětlené obloze obvykle přijdu ještě o polovinu celkového dynamického rozsahu díky světlému pozadí snímku, a zbytek pak už nestačí k zachycení slabších objektů tak, aby šli z obrazu uspokojivě "vytáhnout". Druhou nectností je pak to, že senzor není chlazený, a tak při delších expozicích nepříjemně ruší termální šum (či spíše offset) hodnot pixelů v obraze. Ani šum obvodů foťáku není při vyšších citlivostech (800 a 1600ASA) zanedbatelný, a je třeba skládat mnoho snímků. Začal jsem tedy přemýšlet nad chlazenou CCD kamerou. Zmlsán ovšem velkým (24x16mm) senzorem DSLR, nechtěl jsem se uchýlit k nějaké cenově dostupnější CCD kameře s malým senzorem, a na velkoformátové kamery SBIG nemaje finance, raději nekoupil nic a snil dále. Ovšem jen do doby, než jsem objevil "amatérskou" (dá-li se to tak nazavat) kameru QHY8. Více o ní se lze dočíst zde.