ASTROFOTOGRAFIE Úvod Vybavení |
Canon EOS 300 D - využití v astrofotografii V současné době nastává ve vývoji digitálních fotoaparátu typu pravá digitální zrcadlovka (dále jen DSLR) období, kdy již začínají být tyto fotoapráty použitelné i na fotografování slabých deep-sky objektů, komet a podobně. Na této stránce bych se chtěl podělit o zkušenosti s focením v primárním ohnisku pomocí výše uvedeného fotoaparátu na mém newtonu 210mm f/5. Všechny fotografie byly pořízeny dne 6.6.2004 na stanovišti Bělečko u Hradce Králové. Expoziční časy jednotlivých snímků se pohybovaly mezi 3-4minutami při ekvivalentní citlivosti 400ASA. Jako první přišla na řadu kometa C/2001 Q4 (NEAT) přestože již slábne, fotografie mne ohromila, široký ohon a do toho ještě tenký plazmový, fakt hezká podívaná:
Výsledný snímek je složenina z pěti tříminutových expozic, po odečtení oranžové oblohy a mírném zvýšení kontrastu. (kometa bohužel ležela ve velmi špatné oblasti oblohy přímo k Hradci Králové) Snímek je výřezem asi 1/2 políčka. Kdybych tušil, kam až bude vidět plasmový ohon, umístil bych kometu ještě více vpravo dolů. Zde je detail okolí jádra, v měřítku 1:1 - nezmenšeno.
Na dalším snímku je porovnání neupravených snímků vytažených z fotoaparátu v RAW formátu.
Je vidět, že zprůměrováním pěti snímků docela výrazně klesne šum. Další zastávkou na cestě ani zdaleka tmavou oblohou byla galaxie M51:
Snímek myslím nepotřebuje komentáře. V části snímku, který je oříznutý, bylo vidět několik dalších slabých galaxií, z nichž nejslabší identifikovaná a docela dobře viditelná jako protáhlá čárka už ani není v NGC katalogu. Jde o PGC 47270 či IC 4263, která má 15.1mag. Posunutý výřez s označenými galaxiemi a trošku více zvednutým kontrastem je zde:
Na dalším snímku optět ukázka 1:1, zde je vidět špatné zaostření, jinak by byl snímek ještě lepší.
A nakonec ještě RAW pro posouzení. Také zde se ještě dost výrazně projevuje nasvícení z HK.
Dalším objektem byla Planetární mlhovina M27 v Lištičce. Jde o hezkou kombinaci OIII a H-alfa emisní mlhoviny, tak jsem byl zvědavý na výsledek:
Zde je pak pohled na snímek 1:1, bohužel nebylo opět dobře zaostřeno a navíc i nějak ujela pointace:
A nekonec opět RAW:
Obloha nebyla ten den moc dobrá, navíc se začal objevovat zákal. Citlivost na HA není zase tak špatná, jak jsem čekal. Je docela dobře vidět i na neupravených snímcích. Problém ovšem je, že červená trochu utrpí při redukci načervenalého pozadí snímku. Takže to chce fotit za lepších podmínek a dále od města. Poslením snímkem, který jsem chtěli udělat, byla M13 v Herkulu. Bohužel začaly nalézat mraky, takže jsem udělali jen dva snímky. Ty jsou trochu rozostřené, a zaostření se již nezdařilo. Objekt zmizel za mraky a navíc vyšel i měsíc. Tady je jeden snímek, citlivost 200ASA, expozice 4minuty:
Pokračování 15.8.2004 Vyzkoušeli jsme na fotoaparátu UHC filtr, objektem byla mlhovina Laguna - M8. Ač podmínky byly špatné snímek překonal očekávání. Citlivost na H-alfa není zase tak zlá, jak se tvrdí, jenom to chce řádně natáhnout expozici. Potom je ovšem nutný filtr, nejste-li někde vysoko a daleko od měst.
Na snímku výše vidíte jeden vs. 4 zprůměrované snímky, jinak bez jakékoli úpravy, pouze byl odečten od všech snímků temný snímek. Ten vidíte níže (9 minut na 400ASA) Světlé plochy napravo jsou od tepla z výstupního zesilovače a ve snímku jsou samozřejmě také, takže se odečtou.
Následující dvojice snímků je již zpracována (mírné zvýšení kontrastu v Photoshopu a mírná filtrace šumu pomocí Neat Image).
a zde je výřez detailu v polovičním rozlišení oproti plnému:
Zhodnocení: Ukazuje se, že EOS 300D (a samozřejmě také EOS 10D) bude celkem vhodným fotoaparátem pro astrofotografii, zvláště při použití světelných dalekohledů. Vzhledem k velikosti čipu by se hodil reduktor tak 0.5x, který by výrazně zvíšil světelnost a umožnil dostat do záběru i rozsáhlejší oblasti a větší objekty vcelku. Na druhou stranu malé pixely (okolo 8um) se podepíší na slušném rozlišení i u malých objektů, bez potřeby dlouhého ohniska a dlouhých expozic díky případné menší světelnosti. Objevuje se však několik problémů. Prvním z nich je přesné zaostření. Nelze použít metodu ostří nebo ronchi mřížku, neboť obrazová rovina je ve fotoaparátu nepřístupná. Posouzení ostrosti na displeji se ukázalo jako nedostačující. Jsou asi dvě možnosti: Kontrola stažením snímku do PC rovnou na místě, nebo výroba přípravku s krátkoohniskovým parfokálním okulárem. Druhým problémem je přesnost pointace. Nároky jsou při požadavku pěkných snímků i při maximalním rozlišení fotoaparátu veliké, prakticky srovnatelné s focením na astronomické CCD kamery. Zde nemá neupravená montáž EQ6 skoro šanci, na úpravě mého kusu se pracuje. Fotoaparát je extrémně citlivý i na krátkodobé odchylky při pointaci. Odchylka 1-2 sekundy je vidět i u relativně slabých hvězd jako ocásek, narozdíl od focení na film. CMOS čip se Canonu opravdu povedl, a připadá mi, že překonává nechlazené CCD ve fotoaparátech jiných výrobců. Ani při teplotě okolo 15-20°C nejsou při 4 minutách patrné žádné hot-pixely, takže stačí pouze průměrovat snímky. Na výše uvedených snímcích (kromě snímku M8) nebyl odečítán žádný temný snímek. Šum snímače lze zvládnout zprůměrováním více snímků. Pět je již rozumné množství, pro extrémně slabé objekty bude rozumných tak 10-15. Nejdelší rozumné časy vypadají tak na 5min při 400ASA a bez filtru. Při použití UHC filtru na emisní objekty lze čas natáhnout při 400ASA až k 10minutám. Pak již příliš vylézá šum. Bez filtru však spíše než šum expozice limitovalo nasvícení oblohy a nynější malá tma. Pokračování 22.1.2005 Konečně mám vlastní fotoaparát. Rozhodl jsem se ho obětovat pouze na astrofoto, a tak jsem provedl odstranění UV/IR blocking filtru. Výsledkem je výrazný vzrůst citlivosti v celém rozsahu viditelného záření i v IR oblasti. Pro blokování infračerveného záření prozatím používám Baader IR blokující filtr o průměru 2" v soustavě dalekohledu. Plánuji ale pořízení modifikovaného filtru, který vrátím zpět na pozici původního, takže se stane opět použitelný autofocus, a bude možno používat normální fotografické objektivy. Na následující dvojici snímků je známá mlhovina M42 fotografovaná před a po úpravě fotoaparátu. Oba snímky jsou složeniny s celkovou dobou expozice kolem 12minut, pomocí malého refraktoru o průměru 77mm (Borg 77ED)
Fotoaparát nyní používám již běžně k astrofotografii, hlavně uvedeným refraktorem. Po vylepšení tubusu hlavního dalekohledu, na kterém se pracuje, budu určitě fotografovat i pomocí něho. Fotoaparátem byly již pořízeny pěkné snímky komety Machholz a dalších objektů. Bližší popis snímků naleznete v galerii. Zde je uvádím pouze samotné, pro dokreslení představy o možnostech tohoto fotoaparátu.
(c)1999-2012 Martin Myslivec |
|
