ASTROFOTOGRAFIE - Newton 185mm astrograf

ASTROFOTOGRAFIE

Astrograf - Newton 185mm

Tento dalekohled vyplnil mezru mezi "velkým" N210/1000 a Borgem 77ED. Od počátku byl navrhován jako fotografický, s možností i vizuálního použití, a tomu byla přizpůsobena konstrukce. Optika pochází z VOD Turnov. Jedná se o parabolické zrcadlo 190/610mm které je přicloněno na 185mm (přeci jen při této světelnosti vzniknou při výrobě mírně nedokonalé okraje a bylo s tím předem počítáno) Eliptický sekundár má malou osu 65mm. Celá soustava je korigována 4-čočkovým komakorektorem Paracorr od firmy Televue. Je počítáno s vykresleným polem do velikosti APS-C, tedy průměr asi 28mm, kde by uvedená soustava měla kreslit v rozích hvězdy o velikosti něco přes 20 mikronů, což je stále ještě poměrně slušná hodnota.

Tubus je zhotoven z materiálu TUBBOX (laminované papírové bednění na odlévání betonových sloupů ) o vnitřním průměru 200mm. Trubka z tohoto materiálu byla použita jako kopyto pro laminování dalších dvou vrstev uhlíkových vláken, a následné vytmelení, vybroušení a polepení bílou samolepící folií.

Vznikl tak velmi tvrdý, lehký a rozměrově stabilní a zároveň na pohled pěkný tubus. Zevnitř je impregnován epoxidovým lakem (projistotu - proti vlhkosti) a vylepen černou sametovou samolepící folií Dc-Fix která výborně eliminuje jakékoli odlesky a rozptyl světla uvnitř tubusu.

Pro zaostřování je použit upravený 2" okulárový výtah typu Caryford od německé firmy Teleskop-Service, snížený na výšku 38mm a zdvih 18mm, do jehož tubusu je vložen Paracorr. Plastová příchytka na kabely (mezi třmeny a focuserem) fixuje kabely od kamery nebo foťáku k tubusu, aby za větru nevlály a nelomcovaly tubusem. Další taková je pak na těle montáže, čímž se kabely "zkultivují" a příliš nevadí při manipulaci.

Držák sekundárního zrcátka - tzv. pavouk, je celoduralový, vyrobený i s rameny a vnějším prstencem (viz obrázek výše) jako nerozebiratelný celek a nastříkaný matnou černou barvou s hrubým povrchem. K němu je přilepeno sekundární zrcátko, napevno, bez možnosti seřizování. V době lepení bylo co nejpřesněji zkolimováno laserovým kolimátorem a do ztuhnutí tmelu zafixováno ve správné poloze. Jelikož je takto světelná soustava velmi citlivá na kolimaci, provádí se tato pomocí jemného naklápění celého prstence v přední objímce, pomocí třech stavěcích šroubů+pružin a po zkolimování je zajištěna aretačními šrouby (ty jsou zevnitř, je s nimi sice trošku horší manipulace, ale zahnutým imbusem to jde a předpokládám, že to udělám pouze jednou)

Zadní objímka a miska zrcadla je řešena obdobně - 3 justážní šrouby+tlačné pružiny na nich a 3 aretační šrouby. Materiál dural, šrouby nerezové. Objímka i miska mají otvor pro rychlejš temperování zrcadla. Zrcadlo je v misce uloženo na třech podložkách, z boku vycentrováno třemi červíky a lehce utaženo přes gumové plátky. Proti vyklopení z mísy při transportu je zajištěno z boků třemi většími kapkami silikonového tmelu, protlačeného z boku malými otvory ve stěně misky. Uvidíme, jak se to osvědčí. Alespoň to nebude způsobovat difrakční jevy jako držáky zasahující shora na zrcadlo. Deformace způsobené změnou teplot by měl tmel a pružné plátky pod šroubky zvádnout kompenzovat bez deformací plochy zrcadla.

Celý dalekohled je upnut v duralových osmihranných třmenech, sešroubovaných ze dvou půlek, vylepených z vnitřní dosedací strany stejnou sametovou folií jako tubus. Třmeny mají otvory, které jdou použít s výhodou jako přibližný průhledový hledáček. Jsou přišroubovány na 190mm dlouhou tuhou upínací lištu-rybinu od fimy William Optics. Na boku třmenů je přišroubována deska s drážkou pro upnutí pointačního refraktoru Borg nebo čehokoli jiného, pro stejný typ lišty jako je na upnutí dalekohledu.

První světlo zachytil přístroj za nepříliš dobrého počasí na Astropárty v Ostravici 24.11.2006, cílem byla známá hvězdokupa M45 Plejády. Bohužel se velmi rychle zatáhlo, a tak jsem stihl pouze 3 expozice po třech minutách Canonem EOS 300D. Větší verze snímku na kliknutí.

Vzhledem k nepřejícímu počasí nebo jiným okolnostem došlo k dalšímu testu až 14.1.2007 a to pouze z balkona na sídlišti mezi lampami, když jsem testoval novou CCD kameru QHY8. Snímek je níže, M42 časem 5+1minuta.

Jasné hvězdy trpí kromě difrakčního kříže od "pavouka" ještě jedním tenčím difrakčním paprskem, který vzniká difrakcí o rovný okraj focuseru, který nepatrně zasahuje do cesty svazku. Budu ho muset vybrat do oblouku s poloměrem shodným s poloměrem svazku v místě, kam zasahuje. Tím se paprsek prakticky odstraní nebo velmi omezí.

Přístroj je nyní téměř připraven k používání, a doufám, že pořídí hodně krásných snímků pro potěšení nás všech a ukáže na fotografiích krásy noční oblohy nad námi.

Zpět