ASTROFOTOGRAFIE - UHC filtr

ASTROFOTOGRAFIE

UHC filtr Astronomik

Nejprve trocha teorie...
Jedná se o interferenční mlhovinový filtr, u kterého je vhodnou kombinací napařených vrstev dosaženo toho, že propouští pouze světlo o vlnových délkách ležících v určitém rozmezí. UHC je zkratka z Ultra High Contrast. Jde o filtr který potlačuje umělé přezáření oblohy tím způsobem, že propouští pouze okolí vlnových délek, na kterých vyzařují emisní mlhoviny. Jená se o spektrální čáry OIII, H-Beta a H-Alfa, (zelené čáry viz obrázek). Ostatní vlnové délky jsou potlačeny, včetně vlnových délek, na kterých vyzařuje většina výbojek a podobných zdojů používaných ve veřejném osvětlení (červené čáry v obrázku). Toto v konečném důsledku vede k tomu, že obloha v dalekohledu při pozorování přes tento filtr velmi výrazně ztmavne, při zachování původního jasu mlhoviny. Ta tím pádem je oproti obloze kontrastní a velmi vynikne. V žádném případě tedy filtr nezesiluje záření z mlhoviny, jak se mnohdy mylně udává.

Filtr lze použít jak pro vizuální tak fotografické účely, samozřejmě za určitých podmínek. Pro vizuální pozorování se uplatňuje hlavně propustné pásmo v okolí čar OIII a H-beta (modrozelená oblast spektra), kde je citlivost lidského oka blízko svého maxima. Pásmo okolo čáry H-alfa již takový přínos nemá, neboť citlivost oka na tuto vlnovou délku je velmi nízká. Toto pásmo se však velmi výrazně uplatní při fotografování emisních mlhovin s převahou emise v H-alfa, pokud použijeme film s dobrou citlivostí na tuto vlnovou délku. Při fotografování přes tento filtr je možné (a obvykle žádoucí až nutné) prodloužit expozici podle podmínek 2-3x, bez nebezpečí závoje na filmu, v důsledku nasvícené oblohy. Navíc je třeba stejně pořídit ještě jeden snímek bez filtru, normální expozicí, podle aktuálních podmínek. To z důvodu, že na snímku pořízeném pomocí filtru jsou dost potlačeny hvězdy a snímek je celkově trochu v nepřirozených barvách (převažuje více modrozelená a hlavně červená) Tyto dva snímky se potom zkombinují, čímž se do normálního snímku dostanou dostatečně exponované emisní mlhoviny, keré jinak jsou obvykle díky omezené době expozice v důsledku přesvícení oblohy podexponované. Příkladem může být snímek řasové mlhoviny v Labuti.

Připojení filtrů k dalekohledu
Filtry jsou o průměru 2", takže jdou našroubovat na objímku mého komakorektoru (a samozřejmě všech běžných 2" okulárů), který je upevněn do kroužku, se kterým se upíná do OAG Tracker III. Díky nenulové tloušťce filtru a lomu světla v něm dojde k posunutí ohniska o necelý 0.5 mm směrem od objektivu, ve srovnání s polohou ohniska bez filtru. Průměr filtru je dostatečný na to, aby nezpůsoboval vinětaci při použití 35mm kinofilmu.

Prví zkušenosti z praxe (8.8.2003)
V materiálech prodejců či výrobců těchto filtrů lze obvykle nalézt popisy, které tvrdí, jak jsou nádherně vidět mlhoviny i z měst a podobně. Tentokrát je třeba dát těmto údajům zapravdu. Osobně jsem zkoušel z balkona domu na Hradeckém sídlišti, oslněn výbojkami, pozorovat řasovou mlhovinu v Labuti, a našel jsem ji metodou "zametání". Zvláště východní oblouk je nepřehlédnutelný, ale i západní části jsou vidět dobře. Prostě se v Newtonu 210mm f/5 při zv. 25x nedá přehlédnout. Taktéž nejjasnější části Severní ameriky (mexický záliv) a nejjasnější partie emisních mlhovin okolo Gamma Cygni jsou dobře patrné. Další kapitolou jsou planetární mlhoviny. Zatím jsem měl možnost vyzkoušet pouze dvě známé a to prstencovou M57 v Lyře a Činku M27 v Lištičce. Obě jsem pozoroval opět z balkóna, při Měsíci dva dny po první čtvrti, a neměl jsem sebemenší problémy s jejich nalezením. M57 byla vidět jako krásný prstenec a i při zv. 250x byla dost jasná. U M27 byly při zv. 66x slabě vidět i ty boční slabé partie v místě, kde je mlhovina ze dvou stran "vykousnutá", které jsem zatím bez filtru nikdy neviděl. Mlhovina Omega (M17), přestože byla již velmi nízko nad obzorem a ztrácela se v oparu, byla vidět s filtrem lépe než bez něj za bezměsíčné noci při kulminaci. Jak je asi vidět za takových podmínek s filtrem ??? Škoda jenom, že jsem neměl filtr dříve a nemohl pořádně za bezměsíčné noci prozkoumat mlhoviny ve Střelci. Třeba to ještě vyjde při novoluní koncem srpna.

Celkově bych jas oblohy s použitím filtru při zv. 25x a pozorování z průměrě velkého sídliště na okraji města (mhv tak 4mag) odhadl na třetinu oproti situaci bez filtru.

U objektyů neemisní povahy (galaxie, hvězdokupy) je přínos filtru podstatně menší. Obloha sice ztmavne, ale objekt obvykle také, takže to není o mnoho lepší. Spíše jde o subjektivní pocit pěkně tmavé oblohy, na které objekty lépe vyniknou.

Ukázka

Řasová mlhovina v labuti - Východní oblouk

Pokusil jsem se modifikovat snímek tak, aby se blížil tomu, co je vidět v okuláru. Tedy myslím tím mlhovinu, hvězd tam bylo možná trochu méně, ale nechtělo se mi ty nejslabší mazat, to bych asi nezvládl.

CLS filtr Astronomik

Jedná se o interferenční filtr pro potlačení světelného znečištění (nasvícení) oblohy. Šířka propouštěného pásma je výrazně širší oproti UHC filtru. Blokuje hlavně oblasti kde vyzařují rtuťové a sodíkové výbojky.

Filtr lze použít jak pro vizuální tak fotografické účely. Vizuální efekt na mlhovinách je podstatně slabší oproti UHC, ale pro účely fotografování je to neocenitelná pomůcka, pokud máte poblíž velké město a obloha za moc nestojí. Nedokážu si dnes představit astrofotografii bez tohoto filtru (nebo jeho ekvivalentu s označením Dee-Sky filtr od firmy Lumicon)

Ukázka

Mlhovina California - s použitím CLS filtru a bez něj.

Na snímku je vidět významné ztmavení oranžového nádechu oblohy (foceno 12km od Hradce Králové při průměrném stavu oblohy), pokud použijeme tento filtr. Jas mlhoviny zůstane zachován, a její kontrast proti obloze se zvýší.

H-alfa 13nm filtr Astronomik

Jedná se o úzkopásmový interferenční filtr pro fotografování mlhovin s emisí vodíku na vlnové délce H-alfa, 656.3nm

Filtr lze použít jen fotografické účely. Vizuálně je použití velmi diskutabilní. Citlivost lidského oka na tuto vlnovou délku je velmi nízká a pozorovat mlhoviny přímo není možné. Při fotografickém využití je výsledný snímek mlhoviny velmi kontrastní, obvykle je nutné ho prezentovat jako černobílý, nebo provést nahrazení červeného kanálu barevného snímku snímkem pořízeným přes tento filtr.

Ukázka

Mlhovina Severní Amerika (NGC 7000) fotografovaná přes H-alfa filtr

OIII filtr Astronomik

Jedná se o úzkopásmový interferenční filtr pro vizuální pozorování i fotografování mlhovin s emisí kyslíku na dvojčáře o vlnové délce 496 a 501nm

Filtr lze použít jak pro vizuální pozorování (efekt na některých typech mlhovin je velmi výrazný a tento filtr je hned po UHC filtru základem pro vizuálního pozorovatele), tak pro astrofotografii, zvláště pomocí CCD kamer.

Zpět