M78

Tento objekt jsem si vybral jako hlavní objekt na zimu 2016/2017 Snímání jsem zakončil ke konci ledna, kdy už se objekt v druhé polovině noci stěhuje na JZ část oblohy, kterou mám k Hradci Králové, a tedy slušně zaneřáděnou světelným znečištěním od města.

Samotná reflexní mlhovina je celkem snadná, ovšem celé její okolí je plné slabých emisních H-alfa mlhovin a rozkládá se tam molekulární oblak prostupující takřka celým Orionem. Tedy v celém pozadí snímku je "něco" a odlišit to ještě od barevných gradientů ve snímku, které tam zanesla zaneřáděná obloha, vzdálené zdroje světla a podobně, byl dost těžký úkol. Jak se zadařilo posuďte sami.

Počasí bylo po celou dobu snímání klasické nížinné zimní, tedy časté inverze, loveno ze zákalů, a ani seeing tentokrát moc nepřál. I když bylo jasno, inverzní charakter tam byl, a vítr foukající nad inverzní vrstvou způsoboval zřejmě její vlnění a promíchávání. Takže tentokrát je velký obrázek "jen" v 66% plného rozlišení.

Z obrazu jsem trošku cíleně z části eliminoval červený gradient způsobený tím, že jeden roh pole je již blízko Barnardova oblouku, a ta rohová část obrazu po zpracování silně ulétávala do červena, a bylo to neskutečně neestetické, vypadjící jako chybně zpracované, a znemožňující vizualizaci mnohem slabších struktur v pozadí, o které mi šlo primárně. Tedy odpusťte tuto malou fyzikální nerealitu v rámci hezčího snímku.

Foceno klasicky, jako vše v poslední době, tedy hlavním hvězdárenským přístrojem N300/1200, s korektorem ASA 0.95x Wynne, CCD kamera G3-16200. Čas je už tradičně "šílený", tentokrát 39 hodin (po vyházení snímků přes nastupující zákal/mlhu, které nebyly použitelné, takže reálně bylo snímků tak ještě o pětinu více).

Kromě vlastní mlhoviny M78 jsou ve snímku ještě další katalogizované mlhoviny NGC2068, NGC2064, NGC2067 a NGC2071.  Které to jsou ukazuje následující mapka: