NGC 7293 - Helix
Údaje o snímku:Optika: | N300/1200mm, ASA Wynne 0.95x |
Kamera: | CCD G3-16200 + externí kolo, Moravské přístroje |
Filtry: | Baader 7nm H-alfa, 8.5nm OIII |
Montáž: | montáž vlastní konstrukce |
Pointace: | QHY5-II, OAG |
Datum a čas: | od 22.8. do 12.9.2016, každou použitelnou noc |
Expozice: | 168 x 10min. H-alfa, 101 x 10min. OIII |
Místo: | Běleč nad Orlicí - hvězdárna |
NGC 7293, nazávaná také Helix (spirála, podle tvaru na některých snímcích), je planetární mlhovina v souhvězdí Vodnáře. Je to nejbližší planetární mlhovina. Svojí celkovou jasností je zároveň i nejjasnější, ale vzhledem k jejímu zdánlivému průměru kolem 15 úhlových minut je její plošná jasnost celkem nízká. Centrální hvězda je tzv. bílý trpaslík a má jasnost 13.3mag. Je to pozůstatek po hvězdě na konci jejího vývoje, po odvržení vnější plynné obálky, která tvoří právě pozorovanou rozpínající se mlhovinu. V mlhovině lze pozorovat globule, které jsou tlakem záření centrální hvězdy "rozfoukávány" do tvaru ocásků mířících od globule ve směru tlaku záření - tedy paprsčitě od centrální hvězdy.
Mlhovina v naší zeměpisné šířce nevystupuje příliš vysoko nad obzor, a tak jde smysluplně fotografovat vždy tak 3-4 hodiny za noc. Když je nejvýše nad jihem. Celkem bylo tímto způsobem od srpna do září nasnímáno 168 expozic přes H-alfa filtr a 101 expozic přes OIII filtr, všechny po deseti minutách. Objekt byl tedy fotografován necelých 45 hodin. Další snímání přes OIII už pak zhatil dorůstající měsíc. Barevná složka obrazu byla složena ze všech snímků (H-alfa filtr přiřazen červenému kanálu, OIII modrému a zelenému) Jasová složka byla složena z 90 nejlepších snímků přes každý filtr. Snímky byly vybrány Subframe Selectorem v PixInsight, jako kritérium byla použita ostrost (FWHM) a poměr signálu k šumu. I když v případě OIII nebylo příliš z čeho vybírat. Na rozdíl od červené je v modré barvě FWHM o dost horší, což je způsobeno větším vlivem atmosféry na kratší vlnové délky.
Jasová složka byla složena jako součet Ha+OIII snímků, podrobena doostření pomocí dekonvoluce a oddělenému zpracování. Nakonec byla složena jako LRGB s barevným obrazem ze všech snímků, trochu odšuměným a mírně doostřeným. Pak byl celý obraz ještě trochu doladěn (Multiscale HDR transform, křivky...)
Pro zajímavost ještě vystavuji samostatné snímky v H-alfa a OIII spekrálních čarách, kde je vidět velmi rozdílný charakter objektu v každé ze spektrálních čar. Zvláště zajímavá je paprsčitá struktura v OIII.